Josef Škvorecký, český spisovatel, překladatel a vydavatel (po roce 1968) české a slovenské exilové prózy v kanadském Torontu, se narodil 27. září roku 1924 v Náchodě v rodině bankovního úředníka. Studoval na gymnáziu, po maturitě byl pracovně nasazen jako pomocný dělník. Po válce začal studovat medicínu, odkud zběhl na filosofickou fakultu.
Od roku 1956 působil ve Státním nakladatelství krásné hudby, literatury a umění jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v roce 1958 však byl po vydání románu Zbabělci, kvůli kterému se vůči němu rozpoutala komunistickým režimem štvavá kampaň, nucen z tohoto místa odejít - nastoupil do nakladatelství Odeon. V roce 1963 se pak Josef Škvorecký stal spisovatelem z povolání.
Mezi Torontem a Prahou
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Josef Škvorecký odjel v roce 1969 na stipendijní pobyt do Spojených států amerických. Zůstal v exilu v kanadském Torontu, kde na místní univerzitě vedl kurzy českého divadla a filmu, angloamerické literatury a kreativního psaní.
V roce 1971 založil v Torontu spolu se svou manželkou - spisovatelkou Zdenou Salivarovou - nakladatelství Sixty-Eight Publishers, zaměřené především na vydávání české a slovenské exilové a samizdatové literatury. Po listopadových událostech roku 1989 a obnovení demokratického zřízení v Československu se Josef Škvorecký často vracel do vlasti, kde se opět začala vydávat jeho díla. Zemřel 3. ledna 2012 v Torontu.
Večer na Škvoreckého počest, kde slavní lidé i například studenti budou číst úryvky z autorových děl, uvádí Michael Žantovský a pořádá ho Knihovna Václava Havla ve spolupráci se Společností Josefa Škvoreckého a PEN klubem.