V díle Aloise Jiráska vrcholí obrozenecká tradice české literatury, lze v něm vidět ale i základy moderní historické prózy. Jirásek svými husitskými díly vytvořil národní mýtus, jenž přes veškerou kritiku i zneužití komunistickou ideologií přetrval celé století. Tři Jiráskovy historické hry - Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč - tvoří dílo, které vzniklo v prvním desetiletí 20. století, stále ale patří k vrcholům české literatury dramatické. Otázka ale je, zda se dnes dá hrát…

Koláž je konfrontací

O odpověď se pokouší divadelníci z pražské Komedie. V režii Lukáše Brutovského nastudovali koláž z her Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč jako zcela současný obraz cesty od ideálu k politice a od politiky k terorismu. Tvůrci jsou si vědomi toho, že tento nebývalý a neopakovatelný příběh husitského hnutí byl celých šest století - a poslední století zvláště - opakovaně zkreslován, každá generace a politická garnitura si přetvářela mýtus podle svých zájmů. Divadelní komprimát velkolepé Husitské trilogie Aloise Jiráska je tak pokusem o kritickou konfrontaci s jedinečnou kapitolou českých dějin.

O režisérovi

Mladý slovenský tvůrce Lukáš Brutovský vystudoval režii a dramaturgii na VŠMU v Bratislavě, od začátků studia se intenzívně věnuje divadelní tvorbě, ať už jako režisér, autor nebo překladatel. Za divadelní hru Na obed získal první místo v soutěži Dráma 2009. V roce 2013 přeložil a režíroval hru L. B. Picarda a F. Schillera Parazit v Divadle Andreje Bagara v Nitře, v Městském divadle Kladno uvedl Praporky ve větru P. Löhleho, v brněnském HaDivadle nastudoval úspěšnou Maryšu bratří Mrštíků.

Pracoval i v Praze, ve Švandově divadle režíroval Moliérova Misantropa. Získal několik cen na mezinárodních festivalech vysokých škol za režii, v roce 2014 se stal laureátem ceny českých Divadelních novin za nejlepší režii sezóny - inscenaci Maryši v HaDivadle.

V režii Lukáše Brutovského hrají v Husitské trilogii Veronika Janků, Vojtěch Dvořák, Eliáš Jeřábek, Radim Kalvoda, Jan Mansfeld a Petr Reif.