Jde o titul pro dva herce a jednu herečku, založený na jednoduchém příběhu: v bouři ztroskotá loď. Katastrofu přežijí dva muži - kazatel puritán a shakespearovský herec. Ti dva jsou tak jiní, jak jen mohou být. Mají různé zkušenosti, odlišné názory a nevyřízené účty. Ale kazatel potřebuje posluchače a herec diváka. A oba chtějí přežít.

Nejen Defoe

Soubor se věnuje uvádění barokních a jiných historických titulů. Robinsoni tak vycházejí ze Robinsona Crusoe Angličana Daniela Defoe, ale inspirují se i jeho krajanem Williamem Shakespearem a jeho Bouří – a také zcela současnými „survival“ filmy, tedy populárními příběhy o přežití, jako je Trosečník s Tomem Hanksem a další. Režie se ujal Zdeněk Jecelín, v inscenaci hrají Kristýna Matěj Dámová, Václav Chalupa a Dominik Linka.

Kde se vzala robinsonáda?

Za zakladatele žánru robinsonáda je ale samozřejmě pokládán Daniel Defoe se svou knihou Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku, která byla poprvé vydána roku 1719. Ta vychází z vyprávění o skotském námořníkovi Alexandru Selkirkovi, jde ale jen o jeden ze zdrojů. Selkirk  byl roku 1704 na vlastní žádost vysazen z lodi. Ostrov v Tichém oceáně, na kterém prožil čtyři roky a čtyři měsíce, než byl zachráněn a dopraven zpět do Anglie, dnes nese jméno Ostrov Robinsona Crusoe, patří státu Chile a má poměrně chladné klima.

Barokní „komedianti“

Geisslers Hofcomoedianten, kteří svéráznou variaci na známý příběh nastudovali, je divadelní společnost založená v roce 2002 v Náchodě. „Geissleři“ většinou objevují a interpretují barokní díla, občas ale, jak vidno, zabloudí i do autorské tvorby. Hrají na tuzemských a zahraničních festivalech, pravidelně vystupují v Kuksu, pražskou domovskou scénou pak je pro ně právě VILA Štvanice, kde zakotvili i Robinsoni.