Žurnalistka Petra Procházková působila od roku 1992 v Rusku jako zahraniční korespondentka, později i jako válečná zpravodajka. Její první reportáže pocházely z Abcházie, psala o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska, kde byla očitým svědkem bombardování.

Berkat znamená štěstí

V roce 2000 se začala věnovat humanitární práci v Grozném, založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit.

O rok později, v roce 2001, založila občanské sdružení Berkat (čečensky „štěstí“), které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České republice.

Aluminiová královna

K rusko-čečenskému konfliktu, ve kterém o život přišlo 6000 ruských vojáků, 2700 čečenských bojovníků, včetně prezidenta Dudajeva, a více než 50 000 civilistů, se ale Petra Procházková stále vrací. Třeba také knihou rozhovorů Aluminiová královna z roku 2005. Jde o rozhovory s čečenskými a ruskými ženami, které po dvou rusko-čečenských válkách žijí v rozbombardované Čečně ze dne na den, bez jakékoli vyhlídky na lepší zítřky.

Z knihy vyšla divadelní verze, která měla 19. března premiéru v divadle MeetFactory.

O vzdálených válkách

Inscenace se zabývá možnostmi, jak žít spokojený život, dokud se politika člověka nezačne dotýkat až příliš zblízka. Není o ženách za války. Je o společnosti, která přehlíží, že válka je – někde daleko v Čečně, za hranicemi dovolenkové zóny, o imunitě proti ošklivým záběrům odkudsi z východu, míře zodpovědnosti za environmentální procesy. To vše hra vypráví moderním divadelním jazykem, který dokáže otevřít neotřelý pohled na komplikovanou realitu, jíž musíme čelit.

Tvůrci konzultovali s Čečenkou

Režie se ujala Apolena Vanišová, doktorandka KALD DAMU, dříve oceněná Cenou Divadelních novin za inscenaci Kračun. Na jevišti se kromě Johany Schmidtmajerové v ústřední roli objevuje Sijeda Azarová, původem Čečenka, nadto z této pozice konzultující téma inscenace, a také Johana Střížková, podílející se i na scénografickém řešení a kostýmech.