Tenhle příběh je známý z řecké mytologie. Svůdník Paris unesl Helenu do Troji a Řekové ji plují pomstít. Jenže loďstvo trčí v Aulidě a marně čeká na vítr. Věštba říká, že vyplují, až bratr pokořeného Helenina manžela, vojevůdce Agamemnon, obětuje svou dceru Ifigenii. Vyláká ji do tábora pomocí lsti, slíbí jí svatbu s hrdinou Achillem. Jenže na vše přijde Agamemnonova manželka Klytaiméstra...
Hra vypráví o střetu ženského a mužského světa, a to velmi současným jazykem, byť slavný řecký dramatik Euripides žil v pátém století před Kristem.
Antická hra plná uvěřitelných hrdinů
Euripidés (480 – 406 př. n. l.) je nejmladší z trojice známých řeckých autorů tragédií. Je považován za dramatika, který věnuje největší péči individuální lidské psychologii. A Ifigenie v Aulidě je hra plná skvěle vykreslených postav. Matka se rve jako lvice o život své dcery. Bratr se utkává s bratrem v zápase o moc. Agamemnón je na vážkách mezi otcovskými city a vojenskými povinnostmi. Achilleus se bouří proti tomu, že bylo zneužito jeho jména, a v jeho nitru zuří boj soucitu a sebelásky. A Ifigenie? Dítě, které musí zemřít, aby byla zachráněna nevěrnice…
Návraty k antice
V obdobích, kdy společnost cítí, že jsou ohroženy základní hodnoty, se sebezáchovně vracíme ke kořenům vlastní civilizace. Jedním z kulturních pilířů evropské kultury je právě antika.
Naposledy v Divadle na Vinohradech uvedli antickou tragédii – Sófoklova Oidipa – roku 1988. A nyní je to Euripidova Ifigenie v Aulidě v přebásnění Josefa Topola. V režii M. Čičváka hrají S. Rojková (Ifigenii), K. Brožová (Klytaiméstru), V. Vydra (Agamemnóna), P. Rychlý (Meneláa), M. Lambora (Achillea), A. Černá, A. Elsnerová, O. Vlach, J. Kotrbatá a V. Javořík.