Záběr tvorby Bedřicha Dlouhého byl vždy široký. Je mnohostranným tvůrcem, v určitém období se věnoval spíše plastikám, v jiném zase kresbám. Nejraději však maluje. A malbu kombinuje s jinými technikami.
Bedřich Dlouhý
Narodil se v Plzni, studoval keramiku, poté Akademii výtvarných umění. Stal se neodmyslitelným členem umělecké skupiny „Šmidrové“, kterou založil společně spolu s českým sochařem, kreslířem a grafikem Karlem Neprašem, dalším sochařem, malířem, grafikem a hudebníkem Janem Koblasou a hudebním skladatelem Rudolfem Komorousem. Byl také profesorem Akademie výtvarných umění v Praze.
Bedřich Dlouhý je zastoupen v mnoha galeriích a soukromých sbírkách a jeho malířský rukopis je naprosto jednoznačný. O tom se můžete přesvědčit právě na unikátní výstavě pořádané Galerií hlavního města Prahy.
Moje gusto
„Pronikáme do Dlouhého stále živé šmidrovské „dada“ strategie balancující na hraně vážného, nevážného a absurdního. Seznamujeme se s bravurností jeho malířského podání, s ironickou reflexí pop-artu a fotorealismu i s humornými parafrázemi děl starých mistrů. Poznáváme nápaditost a neobyčejnou invenčnost v užití asambláže a koláže,“ uvedla k výstavě kurátorka Mahulena Nešlehová.
Expozice ukazuje přes 120 mimořádně rozmanitých děl. Mnohá patří k ikonickým a známým, jiná k méně známým i zcela neznámým a dosud nevystaveným.
„Třebaže je umělcův projev stylově nezávislý a různorodý, vždy mu jde o celek – výsledný obraz také jako celek koncipuje. V podání jsou proto všechny užité prvky rovnocenné: ať se jedná o malbu, kresbu, nalezené nebo vlastnoručně vytvořené předměty, reliéfní aplikace nebo o skryté světelné zdroje,“ dodala Mahulena Nešlehová.