Do povědomí širší kulturní veřejnosti vstoupil Jaroslav Róna (*1957) jako spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých. Již v jejím rámci se Róna profiloval jako výrazná originální osobnost vymykající se z dobově aktuálních trendů, což přesvědčivě doložila i jeho první velká samostatná výstava, kterou v roce 1997 uspořádala GHMP v Domě U Kamenného zvonu.

Návrat kontroverzního sochaře

Nyní – po dvaceti letech – se galerie ve stejném výstavním prostoru k Rónově tvorbě vrací. Nová výstava, jež časově navazuje na díla z roku 1997, zahrnuje sochařské a malířské práce z posledních dvaceti let.

Prostřednictvím videoinstalací divákům přiblíží také autorovy realizace do veřejného prostoru, z nichž některé poutají mimořádný zájem veřejnosti a dokážou vzbuzovat i vyhrocené názorové polemiky a reakce. Připomeňme kupříkladu diskuse kolem pomníku Franze Kafky v Praze (2003) nebo jezdeckého pomníku Markraběte Jošta v Brně (2015).

Vyučený kožešník založil Tvrdohlavé

Jaroslav Róna vyrůstal v normalizačních sedmdesátých letech. Když ho nepřijali na výtvarnou školu, odešel jako patnáctiletý do učňovského střediska v Hlinsku, kde se vyučil kožešníkem a v osmnácti letech byl přijat na Střední výtvarnou školu na Hollarově náměstí v Praze.

Později vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (obor Sklářské výtvarnictví pod vedením profesora Stanislava Libenského). V roce 1987 založil legendární výtvarnou skupinu Tvrdohlaví (1987–1992; spolu s malíři Jiřím Davidem, Stanislavem Divišem a Petrem Niklem, sochaři Michalem Gabrielem, Zdeňkem Lhotským, Stefanem Milkovem, Františkem Skálou, Čestmírem Suškou a organizátorem Václavem Marhoulem).

 

Podívejte se na webové stránky: www.ghmp.cz