Michaela Maupicová se narodila v roce 1982 v Příbrami. Byla absolventkou pražské Akademie výtvarných umění, kde studovala kresbu u prof. Jitky Svobodové, poté se dál vzdělávala na Intermediální škole prof. Milana Knížáka. Její osobitý výtvarný projev můžeme sledovat již od roku 2004.
Michaela Vélová Maupicová, jejíž díla jsou zařazena ve státních i ve významných soukromých sbírkách, předčasně zesnula 16. června 2018.
Její tvorba
Petr Vaňous, kurátor výstavy, popsal její tvorbu slovy: „Kresby Michaely Maupicové představují živelně se množící, neklidný, všepohlcující ornament, někdy ukázněný do symetrických soustav, jinde utíkající a rozlévající se náhodně po formátu i mimo něj, nebo expandující přímo do prostoru."
Vztah mezi kresbou na papíře a trojrozměrným objektem se pro Maupicovou stal zásadním, stejně tak smysl pro „projektové myšlení“, které se později projevilo především citem pro geometrickou strukturu, prostor, pro architektonizaci tvaru a pro práci s rovinou a povrchem.
Tři motivy
Dochované dílo Michaely Maupicové zahrnuje kresbu, malbu, objekt a video. A ve všem hrají klíčovou roli tři motivy. Tím prvním je struktura jako mřížka kladená přes pomíjivé prostory a věci. Druhým motivem je práce s fenomény, jejichž uchopení si vyžádalo určitou metodickou redukci. Ta souvisí s tím, jak autorka pracovala s geometrií, se strukturou a jejím pohybem a se stále se vracejícím ustáleným počtem elementů, jež staví a přestavují svět jakoby „znovu“.
Posledním motivem je pak dramatizace, nebo naopak zklidnění obrazové roviny jako způsob jejího obrazového formátování. Plocha přijímá dynamickou či statickou podobu podle povahy dění, které má zrcadlit. Tento její princip rozechvívá potenciálního diváka podobně, jako to umí hudba, poezie a jazyk, když tne do živého.