Karafiátová revoluce v Portugalsku roku 1974 a naše sametová revoluce v roce 1989 - dvě vzdálené země s jiným historickým vývojem a přece si jsou ve svém výtvarném projevu podobné. Tento kurátorský projekt ukazuje doteď neznámé a překvapivé podobnosti těchto dvou významných revolucí.
Nejen umění
Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundação Mário Soares, nahlédnout můžete také do soukromých archivů Portugalců. Byli to totiž právě oni, kdo tenkrát jako zahraniční delegace přijeli a podpořili naši revoluci. Na Národní třídě rozdali portugalští studenti padesát tisíc růží jako symbol solidarity.
Na výstavě je například vedle filmového záznamu z předávání růží i kopie děkovného dopisu Václava Havla portugalskému prezidentovi Mário Suaresovi za jeho dar, legendární automobil Renault, kterým Václav Havel v prosinci 1989 jel na inauguraci na Pražský hrad.
Po třiceti letech se tyto portugalské osobnosti vrátily zpět do Prahy, aby znovu poukázaly na důležitost svobody a zúčastnily se také vzpomínkové akce v Knihovně Václava Havla.
Několik částí
Výstava je rozdělena do částí věnovaných existenciálním projevům, tělesnosti, happeningům, performance, akčnímu umění a vizuální poezii.
Představí se v ní umělci bývalého Československa, jako například Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Jiří Kolář, Václav Havel, Július Koller, Ľubomír Ďurček a mnozí další.
A jejich portugalští kolegové Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Alberto Carneiro a jiní.
Slovo také dostala mladá generace, která reflektuje obě revoluce, jako například Zbyněk Baladrán nebo Ana de Almeida.
Výstava se příští rok přemístí do Lisabonu.