„Některé originály, které zde návštěvníci uvidí, jsou známé pouze z fotografií,“ říká kurátorka výstavy Marie Foltýnová. Mnohá sochařská díla, která dřív dotvářela uměleckou výzdobu pražských zahrad a byla tak mnoho let vystavena nezmarům počasí, totiž postupně ze zahrad zmizela.

Dochované fragmenty převzala do správy Galerie hlavního města Prahy a v nálezovém stavu je uložila do svých depozitářů. A teď se rozhodla některé z nich veřejnosti ukázat.

Rozděleno do několika částí

Výstava je v Trojském zámku členěna do několika částí. V úvodní jako první můžete obdivovat dvě dekorativní vázy od Matyáše Bernarda Brauna. Díla, která vznikla po roce 1720, doplňují sochařskou výzdobu Vrtbovské zahrady.

Když si je pozorně prohlédnete, uvidíte, že vyšší váza má na jednom boku reliéf s námětem tří Hesperidek v jabloňovém sadu, který hlídá had nebo drak Ládon, jenž nikdy nespí. Reliéf na druhém boku pak představuje Hérakla ukazujícího hlavu Medúzy obru Atlantovi, který poté zkameněl a od té doby podpírá nebeskou klenbu.

Druhá, menší váza, je dekorována bohatou girlandou květin a plodů s dovádějícími putti.

Vrtbovská zahrada dílem nejdražších umělců

I další exponáty - sousoší Peroucí se chlapci a sochy Afrodíté a Adonis - pocházejí z barokní terasovité Vrtbovské zahrady, skryté za úzkým průčelím městského paláce na Malé Straně. Obě jsou rovněž dílem Matyáše Bernarda Brauna.

Zahrada se jmenuje po Vrtbovském paláci, ke kterému náležela a byla založena na místě bývalé vinice. Hrabě Jan Josef z Vrtby tehdy na její vybudování povolal nejznámější a nejdražší architekty a umělce – Františka Maxmiliána Kaňku a Kryštofa Dientzenhofera. Malířskou výzdobu svěřil hrabě Václavu Vavřinci Reinerovi, sochy objednal právě u Matyáše Bernarda Brauna.

Hrabě pečlivě komponoval všechna umělecká díla i samotné rozvržení jednotlivých zahradních teras tak, aby tehdejší návštěvník zahrady mohl sledovat jednotlivé výjevy jako divadelní představení beze slov.

Číňani a Zahradník z Cibulky

Další část výstavy se věnuje dílům z dnes zpustlé usedlosti Cibulka. Návštěvníkům se naskytne třeba pohled na čtyři plastiky - Číňana s opicí, Číňanku s vějířem, Číňana s ještěrkou a Číňanku s košťátkem. Autorství těchto drobných soch s propracovanými detaily se připisuje Václavu Prachnerovi. A to i přesto, že o tom neexistují žádné písemné záznamy.

Domek zahradníka na Cibulce zdobila plastika zahradníka vyhlížejícího kolemjdoucí. Pochází z roku 1819 a autorem je Václav Nedoma. Původně však měla své místo na nádvoří Thunovského paláce v Jungmannově ulici, odkud byla později přenesena právě na Cibulku. Dnes je dílo trvale zapůjčeno Lapidáriu Národního muzea a po skončení výstavy v Trojském zámku se tam opět vrátí.

Imperátoři a vrchlík vázy s tváří a emblémem

Výstavu tvoří také fragmenty a skulptury Trojského zámku. Za zmínku rozhodně stojí bysty imperátorů a králů, které zdobily horní atiky oranžerie a domku zahradníka. Jenže po požáru skladu, který vznikl v 80. letech minulého století během rekonstrukce zámku, zbyly ze souboru pouze čtyři terakotové bysty. Podle těchto dochovaných fragmentů a dalších analogií byly rekonstruovány repliky, které jsou na atikách instalovány dnes.

Hned vedle Imperátorů pak majestátně trůní vrchlík vázy s tváří a šternberskou trojrozměrnou hvězdou. Pochází z víka vázy s ženskými figurami, jež byla umístěna na nároží zdi terasy kolem nástupního koridoru k zámku.

To však není zdaleka vše, co výstava nabízí. Určitě stojí za to, abyste se přišli sami podívat!