Ateliér, zpřístupněný v září 2010 v Bílkově vile na Hradčanech, se na vybraných dílech Františka Bílka snaží představit celkový charakter jeho tvorby a poskytnout tak divákovi výstižný názor na Bílkův přínos českému a světovému umění. Výběr děl postihuje všechny etapy umělcova vývoje a různí techniky, které během života používal.
Významná díla Františka Bílka
V expozici jsou zastoupeny především sochařské práce z různých období Bílkovy tvorby. Ze začátku devadesátých let, kdy byly jejich stěžejními tématy vina a utrpení, které Bílek vnitřně intenzivně pociťoval. Vyjadřoval je figurami plazícími se v prachu země a prohýbajícími se pod ranami osudu. Typickým příkladem je plastika Orba je naší viny trest. Pozdější tvorbu, když překonal vnitřní krizi a v jeho dílech začíná převládat naděje, touha po vykoupení, zastupují zejména biblické postavy. V ateliéru jsou prezentovány i některé Bílkovy studie spojené s přípravou jeho funerálních i veřejných pomníků.
Nejen ateliér
Mimo plastiky a velké kresby je vystavován originální nábytek z doby stavby Bílkovy ateliérové vily (r. 1911), dokumentující všestrannost jeho uměleckého záměru. Takže vedle samotného ateliéru návštěvníci uvidí také obytné místnosti vybavené v dobovém duchu.
Podívejte se na webové stránky: www.ghmp.cz.
Jak se stal František Bílek sochařem
Český sochař, grafik, architekt, designér, ilustrátor, spisovatel a myslitel František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora v jižních Čechách v rodině koláře. Po absolvování gymnázia v Táboře studoval v letech 1887–1890 na Akademii výtvarných umění v Praze malířství u profesora Maxmiliána Pirnera, nicméně byla u něj zjištěna částečná barvoslepost, a tak se rozhodl věnovat sochařství, které nakonec na Umělecko-průmyslové škole také vystudoval. V roce 1891 byl na studijním pobytu v Paříži.