Český sochař Ladislav Šaloun tvořil na přelomu 19. a 20. století, po dokončení pražského pomníku mistra Jana Husa se stal jedním z nejuznávanějších sochařů doby. Kromě pomníkové tvorby se věnoval spolupráci s architekty, jeho sochy zdobí řadu významných pražských budov.

Přednáška se zaměří na jeho nejslavnější dílo, secesně symbolistní pomník Mistra Jana Husa, který od roku 1915 stojí na Staroměstském náměstí.

Protipól Mariánskému sloupu

S ideou postavit na jednom z nejvýznamnějších míst Prahy pomník národnímu mučedníkovi přišel v roce 1900 Vojta Náprstek, který se stal i předsedou přípravného výboru. Na pomník byla vyhlášena veřejná sbírka a soutěž, ve které zvítězil právě sochař L. Šaloun. Ten na díle pracoval od roku 1903.

V době vzniku byl pomník protipólem nedaleko stojícího a v roce 1918 strženého barokního Mariánského sloupu, proto jej tvůrce koncipoval horizontálně, aby opticky doplňoval vertikálu sloupu. Pomník byl neoficiálně odhalen v roce 1915 u příležitosti 500. výročí Husova upálení, k oficiálnímu odhalení nedošlo, proti byla katolická církev.

Citáty doplněny až později

Pomník zobrazuje Husa stojícího na dohořívající hranici. Za mučedníkovou postavou vpravo je šest figur husitských bojovníků, vlevo je skupina pokořených pobělohorských exulantů odcházejících do exilu.

Na zadní straně je skupinka rodiny znázorňující národní obrození. Zepředu podstavce je vytesán nápis Milujte se, pravdy každému přejte (citát z Husova díla), vlevo Živ buď, národe posvěcený v Bohu, neumírej (citát z díla J. A. Komenského), vpravo další citát z Komenského: Věřím, že po přejití bouří hněvu vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český, vzadu husitský chorál Kdož jsú boží bojovníci a zákona jeho. Nápisy na pomník přibyly až po vzniku samostatného Československa, v roce 1915 na něm samozřejmě být nemohly.

 

Podívejte se na webové stránky: www.ghmp.cz