Návštěvníci se seznámí s Myslbekovými monumentálními skulpturami (např. Ctirad a Šárka či Přemysl a Libuše), se sv. Václavem Jana Jiřího Bendla, který stával dříve na Václavském náměstí, nebo s díly méně známých i anonymních autorů. Navštíví ale také Vyšehradský hřbitov, kde se nachází funerální plastiky mnoha významných českých sochařů.

U Slavína si pak připomenou činnost spolku Svatobor, který dal vzniknout pomníku Josefa Jungmanna.

Z Václavského náměstí na Vyšehrad

Jezdeckou sochu sv. Václava vytvořil pražský sochař Jan Jiří Bendl, a to na objednávku novoměstské obce z 16. listopadu 1678. Socha původně stála na kašně na tehdejším Koňském trhu, nyní Václavském náměstí. V roce 1827 byla přemístěna o něco výše a na nový podstavec ze žehrovického pískovce, který navrhl architekt Josef Kranner.

V roce 1879 ji město na žádost probošta Štulce darovalo kapitule a socha byla i s podstavcem usazena na Vyšehrad před nové proboštství a v roce 1902 na dnešní místo. Dnes zde stojí pouze kopie díla.

Čtyřmetrové monumenty

Nejvýznamnějšími sochařskými díly na Vyšehradě jsou čtyři monumentální přes 4 metry vysoká sousoší, která na náměty z českých bájí na základě smlouvy s pražskou obcí z 29. července 1882 vytvořil pro Palackého most Josef V. Myslbek. Sousoší byla postavena na mýtních domcích, na pražské straně mostu sousoší Přemysl a Libuše a Lumír a Píseň, na smíchovské straně sousoší Záboj a Slavoj a Šárka a Ctirad.

Při spojeneckém náletu na Prahu 14. února 1945 bylo sousoší Přemysl a Libuše prakticky zničené a sousoší Lumír a Píseň poškozené. V roce 1947 bylo toto i obě nepoškozená sousoší z mostu sejmuta a o rok později postavena na Vyšehradě, kde stojí dodnes.

 

Podívejte se na webové stránky: www.ghmp.cz