V roce 1992 se v Kantonu konalo první bienále umění, které zvláštní shodou tržních okolností vybralo dva naprosto rozdílné umělce – Zhanga Xiaoganga a Wanga Guangyie.

Zhang Xiaogang na bienále vystavil dva obrazy z cyklu Stvoření světa. Koláž na pozadí obou těchto velmi vážných obrazů je pro vyznění důležitá a prozrazuje také autorův pohled na historii. Vedle osobností republikánského období tu najdeme militaristy, veterány, komunistické partyzány a vojáky – takovéto obrazy se táhnou dějinami celého čínského 20. století.

A na černé bedně dějin se narodilo dítě, které nejspíše odkazuje ke generaci 80. let 20. století: je ponecháno samo sobě, bloudící, nečekaně vržené do světa. Právě dítě a rodina se později stanou stěžejní metaforou básníka.

Politický pop-art

V téže době vzniká i Wang Guangyiho cyklus Velká kritika. Obraz Marlboro z tohoto cyklu získal na Kantonském bienále umění nejvyšší ocenění. Jako jedno z nejvýznamnějších děl celého cyklu položilo základ pro vznik politického pop-artu v Číně.

Paradoxní spojení amerického reklamního symbolu a proletariátu – dělníků, rolníků a vojáků – poskytuje zcela nový úhel pohledu na ideologické války, politickou teologii a za ní se skrývající nihilismus. Wang Guangyi vždy zachycuje nejvyhrocenější okamžiky konfliktu a boje, v tom se od lyrického Zhang Xiaoganga liší. Přitom oba využívají hry typickými symboly a obrazovými schématy čínského současného umění 20. století.

Odvěký svár

Zhang Xiaogang a Wang Guangyi ve svých dílech zvěčňují odvěký svár, kterým se zabývali jak východní filosofové, tak například Platón ve své Ústavě. Zhang Xiaogang, kterého v mládí fascinoval El Greco a Oskar Kokoschka, strávil dlouhou dobu ponořen v lyrice, expresionistické podněty proplétal se snovou poezií. I jeho cyklus obrazů Velká rodina, který se zapsal do dějin umění, je plný odloučení a odcizení, magrittovské střídmosti a paradoxu.

V Zhang Xiaogangově životě se vzájemně prolíná množství básnických aspirací: step, krajina Guishanu, červená linie… a každá prozrazuje některý ze symptomů malířova duševního rozpoložení daného období.

Racionální chlad pravdy

Od cyklu Zamrzlá země severního pólu se Wang Guangyi věnoval stavbě modelu založeném na politické teologii, vzdával hold racionalitě a klidné vyrovnanosti, a to ve všech svých dílech, ve svém Postklasicistním cyklu i v cyklu Velká kritika i nejnověji v cyklu Estetika studené války. Wang Guangyi stále věří, že pravda není emocionální, že jen rozumem se člověk může dobrat druhého břehu. Ve svém díle se blíží asketismu, rezistenci a systematickému konstruování.

Výstava nazvaná The Reunion of Poetry and Philosophybyla slavnostně zahájena za přítomnosti obou umělců 6. února. V Domě U Kamenné zvonu bude k vidění až do 13. května.