Pavel Baňka je svérázným solitérem v rámci české fotografie posledních čtyř dekád. Netají se svými silnými vazbami na amatérismus a s tím související šíři svých „fotografických hledání“.
Výstava Blízkost je rozsáhlou sondou do dosud neprezentovaných fotografických cyklů, které vznikaly od konce 70. let do současnosti a mapují dílo autora v oblasti portrétní fotografie se sociálním podtextem.
Deník ze života
Postupně rozvíjené téma vychází z původně osobního fotografického deníku Z mého života. Jednu z výchozích forem určily i improvizované fotoateliéry na autorem organizovaných domácích bleších trzích během osmdesátých letech a rozvíjené ve stejné době například v rámci fotografování v komunitním centru v Syracuse během autorova prvního rezidenčního pobytu v USA. Portrétoval zde především místní černošské obyvatele, děti i dospělé. Blízkost proto není systematicky budovaným obrazem společnosti, ale jde o záznam setkávání fotografa a jeho modelů „doma“ i v různých zemích světa, kde dlouhodoběji pobýval.
Původně dělal výzkumného pracovníka
Pavel Baňka, který byl v letech 1964 – 66 spolu s Václavem Hrabětem, Inkou Machulkovou a Vlaďkou Čerepkovou členem české beatnické skupiny, začal vážně fotografovat až koncem sedmdesátých let, kdy opustil své zaměstnání výzkumného pracovníka. Zpočátku externě spolupracoval s časopisy Domov, ČS architekt, či Bydlení, od počátku devadesátých let se pak věnoval výhradně volné tvorbě.
Fotograf a pedagog
Významné jsou především jeho dlouhodobé pobyty v USA, kde několikrát působil jako hostující umělec na různých universitách a kde byl také postupně reprezentován několika významnými galeriemi v Chicagu, San Franciscu, Los Angeles a v poslední době v New Yorku.
V USA také poprvé fotografii i učil, působil také na univerzitě v anglickém Derby. Od roku 1995 dodnes vede Atelier fotografie na Fakultě užitého umění a designu v Ústí nad Labem. Žije a pracuje převážně v Praze.
Podívejte se na webové stránky: www.ghmp.cz