Nikolaj Děmiděnko uvedl: „V současnosti se kromě Rachmaninovova koncertu, který hraji velmi rád, zabývám také Osmou sonátou Sergeje Prokofjeva. Zahraji ji poprvé právě v Praze, kde mám kromě koncertu s Pražskými symfoniky ještě 20. října v Rudolfinu klavírní recitál pod hlavičkou FOK.“ Tento ruský klavírista s britským občanstvím o sobě skromně tvrdí, že v jeho kariéře nehrály soutěže velkou roli, ale přitom má na svém kontě vítězství na Mezinárodní hudební soutěži v Montrealu a na Čajkovského soutěži v Moskvě, kde je navíc dnes již členem poroty. V Británii spolupracuje s orchestry jako Royal Philharmonic Orchestra, BBC National Orchestra of Wales, Philharmonia Orchestra, kromě toho koncertuje po celém světě; byl rezidenčním umělcem v australském Queensland Symphony Orchestra a tuto sezónu jej čeká například koncert s filharmonií v Helsinkách či v Soulu.

Slovo dramaturga Martina Rudovského

Psal se rok 1996 a do Smetanovy síně vletěl meteorit jménem Nikolaj Děmiděnko. Bylo ho všude plno. Zejména pak jeho závratné klavírní hry. Sekundoval mu tehdejší šéfdirigent FOK Gaetano Delogu, o pár let později zase skvělý Andrej Borejko. Zněl Skrjabin a Chopin. Je nám velkou ctí přivítat Nikolaje po téměř deseti letech znovu. Tentokrát se vnoří do královského Druhého koncertu Sergeje Rachmaninova. Ovšem samozřejmě na něj nebude sám. Doprovodí jej jiný ctitel ruské hudby, Petr Altrichter, který své vyznání zpečetí v druhé části večera, kdy provede svou vysněnou, monumentální Šostakovičovu Osmou. Tato pětivětá symfonie je sestrou Beethovenovy Osudové či Mahlerovy Druhé. Málokteré hudební dílo tak sugestivně odráží pohnuté 20. století.