Jako první ze světových premiér zazní chorální variace Modus od světově uznávaného argentinského pěvce a skladatele Josého Cury, který v této sezóně u FOKu ukončí svou tříletou rezidenci.
Za dobu svého působení u pražských symfoniků zaznělo ve světové premiéře už jeho oratorium Ecce homo, či orchestrální verze hudebně-literárního dramatu Jestliže zemřu, přežij mě!
Ariel se na nás bude dívat z nebes
Tím ale výčet světových premiér, které 4. a 5. října na koncertech FOKu v Obecním domě zazní, nekončí. Týž večery ještě budou mít návštěvníci možnost být svědky prvního uvedení dvou děl od Areila Ramíreze.
Ve světové premiéře tak zazní Curova orchestrace Ramírezovy Misa Criolla (Kreolská mše). Je to nejznámější Ramírezova skladba, kterou autor zkomponoval v roce 1964. Tato mše, jež využívá typických argentinských rytmů, je v Latinské Americe velmi populární. Prvního evropského uvedení se dočkala v Německu v roce 1967 a od té doby je známou a hojně provozovanou po celém světě.
Ačkoli je původně určena pro komorní obsazení, José Cura dostal před lety od skladatele unikátní svolení k orchestraci. „Slíbil jsem kdysi Arielu Ramírezovi, že se jí ujmu, ale nebyl na to čas,“ uvedl už dřív Cura s tím, že ke světové premiéře nyní skladbu připravil až na výzvu FOKu. „Ariel se na nás bude dívat bohužel už jen z nebes,“ dodal Cura.
Vánoční hra líčící narození Ježíše Krista
Na programu koncertů 4. a 5. října je ještě další Ramírezova skladba - Navidad Nuestra (Naše Vánoce). I tu Ramírez složil v roce 1964. Jde o lidovou vánoční hru, jejíž příběh líčí narození Ježíše Krista v šesti obrazech od chvíle, kdy archanděl zvěstuje Marii, že porodí božího syna. V podstatě jde o jakousi argentinskou obdobu Rybovy České mše vánoční.
Stejně jako Misa Criolla je i Navidad Nuestra skladatelem psána pro komorní obsazení. V symfonickém šatu a s José Curou jako sólistou zazní nyní poprvé.