Čtenáři se pobaví o tom, čím žila česká literatura v minulém roce. Knihovníci připomenou ty nejzásadnější literární události, festivaly, knižní veletrhy, pozornost budou věnovat i titulům, které se zmiňovaly v různých anketách a diskuzích. Dozvíte se i o akcích, které se na různých místech České republiky chystají na tento rok.

Venkov versus město v díle Jiřího Hájíčka

My pro vás máme tipy na tři zajímavé nové romány, které se na českém trhu představily právě v uplynulém roce. První z nich je Dešťová hůl Jiřího Hájíčka, která byla v anketě Lidových novin zvolena coby kniha roku 2016.

Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev v ní autor završuje svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“. Po předešlých literárních sondách obrácených do minulosti české vesnice nyní následuje román ze současnosti.

Zbyněk, profesí správce pozemků, se v něm po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání. A postupně se zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století.

Normalizace i polistopadové události

Dalším zajímavým titulem loňského roku je román Všechno je jenom dvakrát Michala Přibáně. Novinář Pavel Klimeš se v něm na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a snaží se najít nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na kamarády, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších.

Na společné dovolené tehdy jezdíval i otcův kolega Milan Knot, který však v polovině 70. let podepsal spolupráci se Státní bezpečností. Po roce 1989 Pavel získává Knotův svazek a někdejšího rodinného přítele v novinách veřejně odsoudí. S odstupem pětadvaceti let se však v případu objevují pochybnosti a nesrovnalosti.

V duchu Škvoreckého

Přibáňův román není jen další reflexí normalizačního období, postihuje i postupné zrání generace aktérů listopadových událostí.

Knihu lze podle kritiků číst jako intimní milostný příběh, jako detektivní román, autobiografickou vzpomínkovou prózu či jako deník z doby normalizace. Přibáňovo dílo inovativně rozvíjí ty nejlepší tradice českého románu, jak je známe především z próz Josefa Škvoreckého či Milana Kundery.

Nejen pro dámy tu jsou Bábovky

Do třetice tu máme tip (nejen) pro dámy. Bábovky Radky Třeštíkové jsou totiž čtenářským hitem hlavně mezi nimi, potěší ale jistě i mužské čtenáře, kterým přinesou sondu do světa svých drahých poloviček, matek a dcer. Bábovky totiž umně propojují dvanáct žen a dvanáct osudů.

Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Příběhy se prolínají a proplétají, stejně jako život.

V roce 2016 vyšlo spoustu dalších zajímavých publikací. Dozvíte se o nich právě na setkání v Městské knihovně.

 

Podívejte se na webové stránky: www.mlp.cz