Irena Dousková a Iryna Zabiiaka se nepotkají poprvé. Jejich cesty se střetly už před třemi lety, kdy spolu pracovaly na překladu románu Hrdý Budžes. Nyní se opět potkají, tentokrát v rámci cyklu autorských čtení Doteky světové literatury, který si klade za cíl představit současnou světovou literaturu a její tvůrce.

Dousková se opět vrací do předlistopadové minulosti

Byl to právě román Hrdý Budžes, který Irenu Douskovou proslavil. Příběh čtenáře zavádí do sedmdesátých let minulého století. Spisovatelka je vykresluje očima druhačky Helenky, jejímž vesmírem jsou pionýři, lampionové průvody, zákulisí městského divadla a schizofrenní situace veřejného a soukromého života za Husákovy éry. A tak autorka osobitým způsobem karikuje důvěrně známá normalizační hesla, děje a chování.

A do doby socialismu se Irena Dousková vrací i ve své novince - románu Rakvičky, v němž hlavní hrdinku, dvacetiletou Rózu, posílá stopem po Československu roku 1985. „Tahle doba nejen mě, ale i nás celkově ovlivnila natolik, že má vliv i na naši současnost. Politikou počínaje a čímkoli chcete konče. I v tom vidím jeden z důvodů, proč se k ní vracet,“ uvádí spisovatelka důvod, proč se při psaní románu Rakvičky opět zaměřila na předlistopadovou minulost.

Nejprve od Douskové přeložila Úchyla, pak Budžese

Druhá dáma - Iryna Zabiiaka je ukrajinská bohemistka a překladatelka, která pracuje v Českém centru v Kyjevě. Už šest let také působí jako asistentka Katedry dějin ukrajinské literatury na Institutu filologie Kyjevské univerzity.

O českou literaturu se zajímá od dob svých studií na univerzitě. Proto také svou magisterskou práci zaměřila na překlad a odbornou analýzu hry Milana Kundery Jakub a jeho pán.

V roce 2012 zvítězila v soutěži vyhlášené Generálním konzulátem České republiky ve Lvově a Českým centrem v Kyjevě pro mladé bohemisty s překladem povídky Úchyl od Ireny Douskové, s níž pak v roce 2015 spolupracovala na dalším překladu do ukrajinštiny, tentokrát románu Hrdý Budžes.

Špatné zastoupení českých děl

Nyní se Iryna Zabiiaka zaměřila na překlad Příliš hlučné samoty Bohumila Hrabala. Říká totiž, že velká díla české literatury 20. století jsou v ukrajinštině zastoupená poměrně špatně.

„Je to z několika důvodů. V komunistickém období většina textů zajímavých svou estetickou hodnotou byla zakázaná k publikování a překladu, po rozpadu Sovětského svazu knižní a překladatelský trh na Ukrajině zažil dramatický pokles. Po roce 2010, a hlavně po roce 2014 se tento trh začal rychle rozvíjet. Zájem o klasickou a současnou cizí literaturu je dost velký, stejně tak jako počet knih, které ročně vycházejí. Týká se to i české literatury,“ vysvětlila překladatelka.

Nenechte si toto setkání, během něhož budou jak Irena Dousková, tak Iryna Zabiiaka číst, ujít!