Huť Poldi, která je proslulá svým logem s ženským profilem, založil v roce 1889 podnikatel Karl Wittgenstein, otec slavného filozofa Ludwiga Wittgensteina. Žena ve znaku firmy i jejím názvu je Leopoldina, milovaná Karlova manželka. Podnik postupně rostl, zejména válečnými zakázkami v obou světových válkách, to už ale Wittgenstein svůj podíl prodal.

Roku 1900, v době své vrcholné slávy, zaměstnávala Huť Poldi asi 1200 dělníků a vyráběla 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků, zejména děl a hlavní, dále ocelová péra, ocel na nástroje a ocelové dráty. Většina výrobků se vyvážela.

Výroba i běžný život jedné hutě

Z dlouhé historie firmy se zachovaly fotografické archivy, které obsahují přibližně 10 000 negativů, většinou skleněných desek, později negativů na plastové podložce. Je na nich zachycen jak provoz a výrobky hutě, tak i zaměstnanci a společenské dění v podniku. Některé fotografie obstojí samy o sobě jako svébytné umění. Všechny jsou výpovědí o době, kdy vznikly.

30 beden plných pokladů

„Na začátku bylo téměř 30 dřevěných beden plných špinavých krabic. Skrýval se v nich poklad, jehož hodnotu jsme si v muezu vždy uvědomovali. Přesto nás obsah během zpracování stále překvapoval úžasnými záběry, díky kterým můžeme nahlédnout do života podniku a lidí, kteří v něm pracovali, a zároveň obdivovat řemeslo tehdejších fotografů,“  říká kurátorka výstavy Michaela Brachtlová. Součástí expozice je i záznam vzpomínek pamětníků.