Přednášet bude specialistka na etnologii ze Slovenského národního muzea v Martině Eva Dudková. Účastníkům přiblíží slovenský lidový oděv a jeho specifiku danou geografickými a klimatickými podmínkami, i to, jaký vliv na kroj měly sousední země a jejich kultury.  

Zvláštní pozornost bude při přednášce věnována výtvarné stránce krojů, především působivým výšivkám, které jsou předmětem zájmu etnografů již od konce 18. století.

Co poznáme z kroje?

Kroj je charakteristický oděv určité skupiny - tedy nejen etnografické, ale třeba profesní (dříve například cechy). Každý má specifické, snadno rozpoznatelné prvky (například druh výšivky, krajky, barvu použitého materiálu, materiál samotný, střih).

Podle kroje lze poznat sociální status nositele, ale i to, kam se chystá – jsou kroje pracovní i sváteční, kroje svatební a smuteční. Liší se také podle roční doby nebo toho, jestli je dotyčný nebo dotyčná svobodný nebo ne.

Kroje chudších lidí byly často prostšího materiálu (režné plátno apod.), chudšími použitými materiály byla i výzdoba (batika, modrotisk, geometrická výšivka). To sedláci měli kroje naopak z dražších látek, často i s větší zdobností (barevné korálky, bohatší výšivky a krajky atd).

Slovenské kroje

Kroje prostě nebyly stejné. Tak třeba piešťanský kroj ze Západního Slovenska je převážně bílý s černou zástěrou dívek, černým kloboukem chlapců a žlutými stužkami na košilích, ve vlasech dívek a na klouboucich chlapců. Mužský kroj je doplněný širokým koženým opaskem.

V trenčínském kroji u hranic s Moravou je zase typická modrá a červená barva, zemplínský kroj má barevné sukně a i barevné pánské vesty.

Také platí, že čím bohatší kraj, tím bohatší kroj. A právě na rozdílnost podle krajů bude přednáška zaměřena.