Muzeum hlavního města Prahy připravilo k jeho nadcházejícím narozeninám (5. května 1934) výstavu jeho prací – Praha Jiřího Boudy po vodě, po souši a po kolejích. „Spíš bych řekl, že jde hlavně o ty koleje,“ komentoval  název výstavy sám Jiří Bouda. Humor mu nechybí ani v jeho letech, když se díval  na svoji nádražáckou uniformu z Bubenče, řekl. „Obléknu ji, ale už nezapnu,“ a významně si přejel rukou přes břicho.

Úchvatná atmosféra Prahy

Na obrazech, grafice a kresbách, které na výstavě uvidíte, najdete úchvatnou atmosféru Prahy tak, jak ji Jiří Bouda zachytil. Bohužel některá místa navždy zmizela, jako například Denisovo nádraží, či se výrazně proměnila, jako například nádraží hlavní. Mistrovské práce vystihující tajemnou atmosféru pražských podvečerů  střídají i drobné práce ex libris. Zvláštní kapitolu tvoří modely –  na jejich tvorbě se Jiří Bouda podílel spolu s Ing. Zdeňkem Marunou. Jde o kolekci, která vznikla ke 100. výročí pražské dopravy v roce 1975.

O Langweilově modelu

Výstava připomíná i dlouhodobou spolupráci Jiřího Boudy a jeho manželky Jany s Muzeem hlavního města Prahy, která spočívala především v mnohaletém restaurování Langweilova modelu Prahy. Série fotografií z počátku 70. let 20. století nabízí unikátní záběry manželů Boudových při práci s modelem rozloženým na jednotlivé díly. „K Lengweilově modelu jsem přišel vlastně proto, že ho nikdo nechtěl. Tehdy se práce zadávaly přes Český fond výtvarných umělců, ten poslal do muzea sochaře, ti ale řekli, že to je práce pro malíře, malíři řekli, že to není práce pro ně, že to je vlastně taková vystřihovánka, takže tehdejší ředitel Václav Hlavsa byl rád, že jsem se toho ujal,“ vzpomíná Jiří Bouda (video).