Na nijak velkém domě v Karlově ulici, blíže ke Karlovu mostu, visí tabulka připomínající, že v něm v průběhu svého pražského pobytu bydlel Johannes Kepler. Většina procházejících si této upomínky na středověkého světově proslulého matematika a astronoma ani nevšimne. Muzeum, které bylo v domě nyní otevřeno, na tom změní možná jen málo. Je malé, vstupné levné, určeno více zasvěceným. Přesto přitažlivé.

UNESCO, OSN a Galileův dalekohled

Rok 2009 byl UNESCO a organizací Spojených národů vyhlášen jako Mezinárodní rok astronomie. Tak trochu za to mohou Italové. Byli to oni, kdo přišel s návrhem, že by se tak mohlo stát na počest 400. výročí prvního použití dalekohledu Galileem Galileim k systematickým astronomickým pozorováním. Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009 – www.astronomy2009.org, www.astronomie2009.cz) na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie, a jak my Pražané rádi připomeneme, jejíž 26. kongres proběhl v roce 2006 právě v našem městě.

K celosvětovým astronomickým oslavám přispívá každý stát podle svých možností. U nás jsme poměrně záhy zjistili, že před čtyřmi stovkami let nedošlo pouze k systematickému používání dalekohledu Galileem Galileim, ale že za poměrně štědrého mecenášského přispění císaře Rudolfa II. publikoval Johannes Kepler, působící na jeho pražském císařském dvoře, svoji znamenitou a astronomy dodnes uznávanou publikaci Astronomia Nova s prvními dvěma z jeho tří pověstných zákonů.

Od tohoto zjištění byl jen krůček k uspořádání mezinárodní vědecké konference nazvané Keplerův odkaz v kosmickém věku (http://www.astro.cz/clanek/3912). Jenže pouze u toho nezůstalo.

Přes potíže k slavnostnímu otevření

Idea nakloněná vzniku pražského Keplerova muzea vznikla už dávno, ale realizace tak snadná nebyla. Muzeum zakladatele nebeské mechaniky, jak se J. Keplerovi také někdy sice nadneseně, leč zřejmě právem, říká, mělo být v Kaprově ulici v čísle čtyři otevřeno již 14. května. Připravená slavnost však musela být odložena. Důvod byl velice prostý – nedostatečné finanční krytí. Tvůrci to naštěstí nevzdali, navíc si předsevzali, že právě v roce Mezinárodního roku astronomie muzeum  prostě otevřeno být musí, protože jiná příležitost se jen tak nenaskytne. Záměr se jim podařil a muzeum se veřejnosti otevřelo ve čtvrtek 27. srpna, tedy na závěr pražské mezinárodní vědecké konferenci věnované dílu Johannesa Keplera.

Vzpomenuli-li jsme už onu konferenci, přidejme ještě, že její účastníci nebyli pouze hosty Prahy, ale v průběhu odborných debat si udělali výlet i do nedalekých Benátek nad Jizerou, kam Kepler jezdíval za svým učitelem Tychem Brahe, a zajeli si rovněž do rakouského Lince, kde Kepler svého času také působil.

Co muzeum nabízí

Na malé ploše, kterou historický objekt v Karlově ulici čp. 4 nabízí, jde o pouhopouhých dvaadvacet metrů čtverečních, na návštěvníky čekají informační panely a několik displejů s ojedinělými animacemi, například záznamem reálného růstu sněhové vločky, což, jak je zejména odborníkům známo, Keplera velmi fascinovalo. Dále tu nalezneme rovněž funkční model zubového čerpadla, který si návštěvník může vyzkoušet a které patří mezi Keplerovy vynálezy. Chybět samozřejmě nemohou ani repliky nástrojů a přístrojů, které ke své práci využíval. Na své si i v tomto historickém tématu přijdou dokonce i děti, pro které je připraveno hned několik překvapení.

Popisy expozice jsou v českém a anglickém jazyce. Muzeum je určeno nejširší veřejnosti, školním skupinám, středoškolským i vysokoškolským studentům a zahraničním turistům. V muzeu bude možné zakoupit upomínkové předměty.

Tři kruhy v logu Keplerova muzea představují postupně Mars, Zemi a Slunce. Jsou to tělesa, jejichž vzájemnou polohou se Kepler v Praze zabýval. Autorkou loga je Kateřina Kerelová.
I samy vstupenky návštěvníky překvapí. Najdou na nich totiž astronomický ciferník pražského orloje, na němž bude znázorněn přesný okamžik vstupu do muzea, který bude také uveden po staročeském a babylonském způsobu. Nebude chybět ani hvězdný čas. Na druhé straně vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek. Originální vstupenku vytvořil Vojtěch Sedláček.

Otevírací doba:

denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

Vstupné:

30 Kč dospělí

20 Kč děti, učitelé a senioři od 70 let

zdarma děti do 6 let a členové České astronomické společnosti

Kdo byl Johannes Kepler

„Byl vlastně průkopníkem věcí, které o několik století nebo desetiletí (???) později byly studovány nebo se staly,“ řekl o něm Antonín Švejda z Národního technického muzea v Praze.
Narodil se 27. 12. 1571 ve Weil der Stadtu a zemřel 15. 11. 1630 v Řezně. Studoval na Univerzitě v Tubingenu a studium ukončil v roce 1593. V letech 1594–1600 vyučoval na střední škole ve Štýrském Hradci.

V roce 1600 přišel Kepler do Prahy, aby se stal asistentem Tycha Brahe. Přišel sem jako matematik ovlivněný Koperníkovým učením a podílel se ve skupině astronomů kolem Tycha Brahe na zpracování Brahových přesných měření dráhy planety Marsu. Ovšem již po roce, za dosud málo vyjasněných okolností, Tycho Brahe umírá a Kepler se po jeho smrti stává císařským matematikem a astrologem.

Tolerantní společenská atmosféra rudolfínské Prahy umožnila Keplerovi v ideologicky rozvrácené Evropě počátku 17. století intenzivní vědeckou činnost. V letech 1600–1609 zde Kepler pracoval na svém stěžejním díle Astronomia Nova. Koncem roku 1608 císař poskytl poslední finanční podporu, na jaře roku 1609 Keplerův spis vyšel a byl připraven k distribuci na frankfurtském jarním knižním veletrhu. Publikace obsahovala odvození a formulaci prvých dvou zákonů o pohybu těles ve sluneční soustavě. O deset let později vyšla v Linci jeho práce Harmonices mundi, ve které je publikován třetí zákon. O Keplerových zákonech, které zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje lidského poznání zasahujícího do celé řady vědních disciplín i do celkové změny filozofického vidění světa a o nichž populární současný astrofyzik Jiří Grygar prohlásil, že „Keplerovy zákony, to je taková bible astronomie“,  více na: http://fyzweb.cz/materialy/aplety_hwang/KeplerovyZakony/Kepler_cz.html

V roce 1612 odešel Kepler do Lince a později, v roce1626, do Ulmu.

V pozdějším věku se podle některých životopisců už nemohl věnovat pozorování, protože trpěl krátkozrakostí a hvězdy patrně vůbec neviděl.

Zdroj: Česká astronomická společnost a další