Všechny snímky, které můžete vidět na této výstavě, vznikly během okupace Československa v srpnu 1968. Invaze do Československa se v roce 1968 navíc zúčastnily i polské, maďarské, bulharské a východoněmecké jednotky, byť poslední jmenované z obavy z nepříjemných reminiscencí na 2. světovou válku pouze symbolicky. Jejich cílem bylo udušení pražského jara, jak se již tehdy říkalo nadějným politickým změnám v Československu.
Na fotografiích je zachycen dramatický střet dvou odlišných světů, který měl v československých ulicích různou podobu. Od nechápajícího úžasu nad nečekanou apokalypsou přes zoufalou snahu prostých občanů vysvětlit okupačním vojákům nevysvětlitelné až po aktivní odpor mladé generace, který přinesl v Praze, Liberci, Brně, Bratislavě, Košicích a dalších městech řadu tragických obětí. Proti sobě na ulicích stáli na jedné straně okupační vojáci a na straně druhé civilisté, neboť československá armáda zůstala na pokyn politického vedení v kasárnách a nepostavila se invazním jednotkám na odpor. V důsledku okupace zemřelo jen do prosince 1968 celkem 108 lidí, přibližně 500 bylo těžce a stovky lehce zraněných. Srpnová okupace se stala prožitkem, který formoval postoje několika generací.
Dobrá dokumentární fotografie se rozpozná podle toho, zda dokáže přiblížit obtížně sdělitelnou dobovou atmosféru, emoce a pocity. Posuďte sami, jak se tento záměr zdařil.
Tato výstava probíhá v rámci projektu Příběhy bezpráví jako součást kampaně Proti ztrátě paměti, kterou pořádá společnost Člověk v tísni.
| Výstavu můžete shlédnout od 3. do 30. listopadu v přízemí budovy Nové radnice. |
Více informací naleznete na: