Výstava mapuje srpnové dny – od vpádu vojsk Varšavské smlouvy po návrat našich politiků z Moskvy o 6 dní později. V noci z 20. na 21. srpna vpadla do Československa vojska SSSR, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Vojska Německé demokratické republiky, ač připravena k zásahu, nakonec hranice ČSSR nepřekročila.
Ne všechny země Varšavské smlouvy se invaze zúčastnily – nezapojily se Albánie (od roku 1962 fungovala pouze coby pasivní člen) a Rumunsko, kde Ceaușescu odmítl participovat a tuto akci odsoudil podobně jako Sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Albánie roku 1968 dokonce vystoupila na protest proti okupaci ČSSR z Varšavské smlouvy.
Osm mrtvých hned první ráno
V první den okupace zahynulo 62 československých občanů, do konce roku 1968 je zaznamenáno 137 obětí. Některé zabila zbloudilá kulka, jiní zahynuli pod tanky, kterým bránili v průjezdu Prahou a dalšími městy. K jednomu z prvních střetů s okupanty došlo 21. srpna 1968 kolem osmé ráno v okolí rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze, kde padlo osm lidí. I jejich osudy výstava připomene.
Pohnutý srpnový týden v dokumentech
Výstava představí pražské události pohnutého týdne prostřednictvím fotografií od renomovaných autorů Jiřího Všetečky, Bohumila Dobrovolského a dalších, letáků, plakátů a dalších tiskových materiálů ze sbírek Muzea hl. m. Prahy. Časově zahrnuje pohnuté okamžiky srpnových dnů od vpádu cizích vojsk na naše území dne 21. srpna až po podpis pokořujícího moskevského protokolu a návrat našich předních představitelů z Moskvy do Prahy dne 27. srpna 1968.
Krom fotografií také dobové letáky
Pozornost je věnována také právě reakcím veřejnosti i postojům vládnoucí komunistické strany, které se výrazně projevily především v uspořádání XIV. mimořádného sjezdu strany ve Vysočanech. K vidění jsou letáky s výzvami proti násilnému vojenskému obsazení země.