Vladimír Remek do kosmu odstartoval jako první československý kosmonaut 2. 3. 2018 v 16:28. A stal se tak 87. člověkem ve vesmíru a první, který nebyl Rus nebo Američan. Na svou misi od té doby vzpomínal nesčetněkrát, dokonce o ní napsal i dvě knihy...

Předstartovní horečka

Než loď Sojuz 28 odstartovala z kosmodromu Bajkonur, prožíval Vladimír Remek předstartovní horečku. Dvacet minut totiž ležel v křesle a čekal na start rakety. A tak se mu hlavou honily různé myšlenky.

„Samozřejmě mě napadlo, že před námi byli lidé, kteří zahynuli. O svůj život jsem se však nebál. Předstartovní horečka nemůže přerůst ve strach, který by vám bránil ve vykonávání smysluplné činnosti, pro kterou jsem byl určen,“ vyprávěl s tím, že ihned po startu všechno opadlo. A přišel nový zážitek.

Jak před časem uvedl, velkým překvapením pro něj bylo, jak se raketa Sojuz bezprostředně po startu chovala. „Nejde to dokonale imitovat, ani na centrifuze,“ přirovnal a dodal, že kromě přetížení a chvění vnímal i určité kolébání projevující se v řízení, způsobované pulzováním řídicích trysek rakety. „To bylo tedy něco, co mi bylo do té doby neznámé.“

Suvenýr z pobytu v kosmu

Jeho výzkumná cesta mimo planetu Zemi trvala přesně 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Po návratu pak Vladimír Remek doufal, že se do vesmíru ještě podívá. Už se tak nestalo. Z pobytu v kosmu mu ale dodnes zůstal suvenýr – hodinky, které dostal jako součást výbavy a mohl si je pak nechat.

Je to mechanický chronometr, původně letecké hodinky. Dodnes je mám uložené v trezoru v bance,“ řekl s tím, že tak u něj odstartovala jeho nová záliba - sbírání hodinek. Schraňuje ale jen ty, které dostane darem.

Remkova výbava a modely družic

I návštěvníci Štefánikovy hvězdárny si můžou prohlédnout část tehdejší Remkovy výbavy. Pořadatelům výstavy se totiž podařilo zapůjčit z Leteckého muzea Kbely například záchranný pás pro případ přistání v moři při návratu, vysílačku a válce obsahující krystaly, jejichž tuhnutí v beztížném prostoru tvořilo součást pokusů, které Remek prováděl. Výstava zahrnuje také ukázky tehdejší kosmické stravy.

Expozice, která je instalovaná v přízemí hvězdárny, představuje ale i jiné vesmírné projekty. Návštěvníci mají možnost zhlédnout například i dvojče družice Magion 1 - první československá družice, od jejíhož vyslání na oběžnou dráhu na podzim rovněž uplyne 40 let.

Součástí expozice je i model první ryze české družice MIMOSA, která odstartovala v roce 2003. Zemi obíhala osm let, svůj hlavní úkol - měření gravitačního pole Země - ale nesplnila. Přístroj na měření se totiž porouchal.