Výstava je umístěna v prostorách kláštera, kde církevní křižovnický řád, jenž Anežka Přemyslovna zakládala, působí téměř 800 let. Expozice plná dobových památek, originálních modelů středověké architektury i autentických uměleckých děl je unikátní v tom, že se jedná o první ucelený projekt, který mapuje špitálnickou činnost Anežky České a jediného mužského kněžského řádu na světě založeného ženou.

Dcera krále

Anežka se narodila kolem roku 1211 jako dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy, královny Konstancie Uherské. Inspirovala ji duchovní cesta sv. Františka z Assisi, záhy se stala duchovní přítelkyní jeho žačky - sv. Kláry. Dopisovala si s ní a založila v Praze první klášter klarisek, do kterého sama vstoupila.

Politické sňatky nevyšly

Původně se přitom měla stát ženou polského vévody Boleslava, kterému byla zaslíbena ve třech letech. Po jeho smrti se rozhodovalo, zda si vezme budoucího Jindřicha VII., anebo anglického krále Jindřicha III. Plantageneta.

Navzdory plánovaným politickým sňatkům, ke kterým nedošlo, se rozhodla jako nevěsta Kristova (inspirována svatým životem sestřenice Alžběty Uherské) vstoupit do řádu sv. Kláry. V roce 1234 přijala řeholní roucho a stala se tak první abatyší nového kláštera pražských klarisek na Pražském hradě.

Řeholnice i diplomatka

Energická řeholnice byla zbožnou následovnicí františkánského ideálu i moudrou rádkyní své královské rodiny. V roce 1249 usmířila krále Václava I. s jeho synem Přemyslem, moravským markrabětem. Diplomatickou roli sehrála také ve sporu synovce Přemysla Otakara II. s Rudolfem I. Habsburským.

2. března 1282 po naplněném životě umírá ve svém klášteře Na Františku v Praze.

Kanonizace a revoluce

O svatořečení své pratety žádala už v roce 1328 královna Eliška Přemyslovna. Marně. Ani na mocné přímluvy pražských arcibiskupů, panovníků a velmistrů křížovnického řádu se to nepodařilo dlouhá staletí. Od husitských válek totiž bylo nezvěstné Anežčino tělo.

Až v roce 1874, na žádost arcibiskupa Schwarzenberga, byla uznána za blahoslavenou, a tím se umožnilo její veřejné uctívání i mimo křižovnický řád. 12. listopadu 1989 ji kanonizoval papež Jan Pavel II. a svatá Anežka Přemyslovna je od té doby spojována s pádem totalitního režimu 17. listopadu téhož roku v Československu.