Vánoční výstava ukazuje lidová řemesla a tradice spjaté s Vánocemi a adventem, součástí jsou také betlémy a vánoční ozdoby.

Víte, že vánoční stromeček se u nás poprvé objevil v roce 1812, kdy doma ozdobil jedličku ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich? V Praze se z novinky stala rychle móda, na venkov se rozšířil až během následujících let. 

Tehdy se ale stromky zdobily převážně jen jablky a ořechy, později přibyly perníčky, svíčky a foukané ozdoby. Dříve než stromeček se ale u nás zdobilo chvojí, to mělo i svou symboliku, údajně chrání před zlem a nemocemi.

Co na štědrovečerní stůl?

Ani oblíbený kapr nemá dlouhou tradici. Dříve se na Štědrý den jedly především polévky a luštěniny. Ryby se na konci 19. století objevily na stolech bohatých měšťanských rodin a na vesnici si je začali připravovat až ve 20. století.

S rybou je spojena i tradice rybí šupiny pod talířem, která zaručí peníze tomu, kdo ji nosí v peněžence.

Vánoční zvyky našich předků

Po štědrovečerní večeři naši předci provozovali také různé zvyky, jako například krájení jablka. Když je uvnitř hvězdička s pěti cípy a zdravými jadérky, znamená to v příštím roce zdraví, červavé jablko a kříž místo hvězdy moc hezkého nepřinesou.

Oblíbené také bylo pouštění lodiček ze skořápek ořechů. Ty musí dlouho plout a svítit, pak jejich majitele čeká dlouhý a šťastný život. Sleduje se také, zda se lodička drží při břehu nebo zda „lodivoda“ čeká dlouhá cesta. Budoucnost se hádala také z litého olova, dívky házely střevícem, aby zjistily, zda se v příštím roce vdají.

Lidová řemesla

Výstava představí také různá lidová řemesla, předvádět se zde bude stloukání másla tradičním způsobem v máselnici - a to poprvé po sto letech v Praze. Návštěvníci také uvidí různé, dnes již bohužel do značné míry zapomenuté předměty a nástroje, které se dříve v domácnostech běžně používaly, a budou moci hádat, k čemu sloužily.