Výstava nese název Generál Pellé a čeští umělci ve Velké válce a připomíná osobnost francouzského generála Maurice Pellého (1863 – 1924), který na žádost prezidenta Masaryka pomáhal budovat strukturu moderní armády nového státu.

Projekt představuje Pellého také jako bravurního kreslíře, zaznamenávajícího krajiny a umělecké památky svých cest, ale i jako přítele českých umělců jako byl Alfons Mucha, František Kupka anebo Zdenka Braunerová, se kterou se generál seznámil v Paříži coby mladík a jejíž neteř si v Československu vzal.

První prolnutí s budoucím Československem

Maurice Pellé pocházel ze severu Francie. V osmdesátých letech 19. století studoval dělostřelecký obor na polytechnické škole v Paříži. Ve stejné době se do francouzské metropole vypravila i Zdenka Braunerová – a během jejich setkání se osud budoucího generála poprvé prolnul s budoucím Československem.

Pellé byl v roce 1900 převelen na Madagaskar, sloužil v Maroku, od roku 1909 až do roku 1912 působil jako vojenský atašé v Berlíně. Během první světové války se zúčastnil řady bojů ve Francii, byl pověřen francouzskou vládou, aby vyjednával o příměří.

Do Prahy za armádou a láskou

V roce 1919 dostal Pellé nabídku československé vlády, aby pomohl postavit armádu nového státu. A tak v Praze vybudoval generální štáb, inicioval založení vojenských škol. Prezident Masaryk mu dočasně předal post nejvyššího velitele československých ozbrojených sil.

Pellé se hluboce zajímal i o umění, sám totiž vášnivě rád kreslil. Pražskou průvodkyní mu byla Zdenka Braunerová, se kterou pak v dubnu 1920 zorganizoval v Grand Palais v Paříži výstavy československého lidového umění.

Braunerová byla členkou výstavního komitétu, francouzskému publiku představila lidové krajky a textilie z Moravy i ze Slovenska. A starému mládenci Pellému zase svou o třicet let mladší neteř Jarmilu. V roce 1921 se s ní Pellé oženil a měli spolu dceru Maryšku. Generál, který se z lásky k Češce naučil náš jazyk, zemřel v roce 1924.

Výstava ve Ville Pellé připomíná nejen Pellého osobnost a jeho výtvarné inklinace, ale i první světovou válku prostřednictvím kreseb dobových autorů, jakými byli například Josef Váchal, Vojtěch Preissig, Otakar Nejedlý, Ladislav Šíma či Oldřich Koníček.