Vyhlášení samostatného Československa nebylo jen výsledkem rychlého sledu události v průběhu první světové války, spojených s postupným rozkladem Rakousko-Uherské monarchie. Jednalo se o cíl dlouhé cesty hledání národního uvědomění, hrdosti a odvahy, lemované řadou dějinných událostí. Výmluvně nám tento kontinuální proces dokumentují pomníky, včetně těch již neexistujících, které vždy vznikaly s určitým záměrem a symbolikou, odrážející myšlení své doby. Tato výstava si klade za cíl představit jejich příběh, a to na pozadí osmi klíčových roků českých dějin, které končí osmičkou. Vyprávění je zarámováno roky 1348 a 1918, které vymezují faktické trvání Koruny české.
Letos si totiž nepřipomínáme jen vznik Československa, ale rovněž s tím spojený zánik Českého království. Záměrem výstavy ale není vyvolávat nostalgii po starých časech, nýbrž ukázat, že cesty dějin jsou klikaté a mají nejednu slepou odbočku. Nejsou černobílé, vždy je píší vítězové a nikde se to neprojeví tak jako právě na pomnících. Popis projektu Vznik Československé republiky nebyl výsledkem rychlého sledu událostí v průběhu první světové války, spojených s postupným rozkladem Rakousko-Uherska, jak se může na první pohled zdát a ve značně zjednodušené formě je občas prezentováno. Byl spíše generacemi vysněným cílem dlouhé cesty hledání národního uvědomění, soběstačnosti, hrdosti a odvahy. Na cestě k tomuto cíli stála řada dějinných událostí. Novodobá česká státnost se postupně formovala na základě té středověké. Jednalo se o staletý kontinuální proces prolínání, který v roce 1918 vyvrcholil vítězstvím myšlenky obnovení samostatnosti a nezávislosti.
Její právní ustavení českým králem Karlem IV. proběhlo v roce 1348, takže 570 let jejího trvání je rovněž vymezeno osmičkovými roky. Ne náhodou v ten samý rok byla založena pražská Univerzita Karlova, základ české vzdělanosti, a také Nové Město pražské, kterým se Praha stala reprezentativní metropolí Koruny české. Našli bychom však další klíčové roky českých dějin, které končí osmičkou a jsou spojeny s formováním českého národního uvědomění.
Jde například o rok 1458, spojený s volbou Jiřího z Poděbrad českým králem, který svou diplomatickou misí po evropských státech výrazně předběhl svou dobu. Osmičkové roky dále například vymezují trvání Třicetileté války, která v podstatě začala a skončila v Praze.
Třetí pražská defenestrace v roce 1618 se stala symbolem vzdoru a odhodlání se vymanit z habsburské nadvlády. Ubránění Starého a Nového Města pražského před Švédy roku 1648 pak symbolem hrdinství, ale zároveň na dlouhý čas konce snu o nezávislosti; a jiné další významné osmičkové roky a události, které výstav představuje.
Výstava nese motto: "Kdo nezná minulost své země, nemůže kráčet do budoucna."