Tato mimořádná expozice vzdává hold fotografům organizovaným v českých fotoamatérských klubech v letech 1889-1955.
„Jsem rád, že se v Národním technickém muzeu podařila výstava, která je připomenutím významu amatérské fotografie u nás. Amatérští fotografové se fotografii oddávali ze záliby, ale jejich práce měla často na svou dobu vynikající úroveň a měla vliv na vývoj oboru. Drtivá většina autorů upadla v zapomnění a jejich fotografie jsou dnes z velké části ztraceny. Ve výstavě je přesto představeno množství mimořádných děl,“ uvedl generální ředitel muzea Karel Ksandr.
Padesátá léta jako mezník
Na vývoj české fotografie měla tato organizovaná amatérská fotografie nemalý vliv. Ovlivnila její uplatnění, význam i formu. V muzeu se vám odhalí její vývoj už od počátku prvního Klubu fotografů amatérů u nás v roce 1889 až do jejich rozpuštění a následné začlenění do struktury ROH v padesátých letech minulého století.
„V padesátých letech byly totiž tyto kluby začleňovány do organizace ROH, což jsme viděli jako mezník, kde jsme chtěli výstavu ukončit,“ vysvětluje kurátorka výstavy Michaela Hrubá.
Fotografická technika
K výstavě samozřejmě patří ukázky dobové techniky využívané právě amatéry.
„Návštěvníci uvidí postupné proměny fotografických přístrojů od prvních deskových fotoaparátů až k zrcadlovkám na kinofilm, ale i přístroje a pomůcky potřebné pro práci v temné komoře. Mohou se těšit na pestrou ukázku z díla autorů, kteří se výrazně podíleli na vývoji české fotografie,“ dodala Michaela Hrubá.
Na dvě stě fotografií
A z této ukázky spatříte například originální snímky Jana Srpa, Josefa Binka, Vladimíra Jindřicha Bufky, Rudolfa Paďouka, portréty od Jaroslava Fabingera, akty od Aloise Zycha a Josefa Větrovského, krajinu Hlubočep od Evžena Wiškovského, New York Drahomíra Josefa Růžičky nebo živou fotografii Přemysla Koblice.