Expozice, která je instalovaná v prostorách Galerie 35, vám prostřednictvím velkých reprodukovaných fotografií přiblíží příběhy československých legionářů, kteří se po boku spojenců z Francie, Ruska a Velké Británie zúčastnili velkých bitev. Některé snímky, které zde uvidíte, jsou skutečně vzácné. Už jen proto, že doposud nebyly nikde publikované ani vystavované.

Součástí výstavy jsou i dobové uniformy vojáků, či předměty, které patřily legionářům - jako například skládací zákopová lucerna. Na výstavě se promítá i film o Maurici Pellém, což byl francouzský generál a náčelník československého Hlavního štábu branné moci.

I malíř Kupka vstoupil do legií

Kuriozitou expozice jsou pak dva válečné obrazy, jejichž autorem je významná osobnost českého a světového moderního malířství - František Kupka, který se po vypuknutí války mezi prvními přihlásil do Francouzské cizinecké legie. Časem se spojil se sochařem Ottou Gutfreundem, se kterým působil v řadách roty Nazdar.

Rota Nazdar vznikla k poslednímu srpnovému dni roku 1914 ve Francii. Jednotku cizinecké legie tvořili Češi a Slováci, z velké části sokolové. Proto se jejich pozdrav „Nazdar“ vepsal i do názvu jednotky, a tak se právě odlišovali od Francouzů.

Rota Nazdar se účastnila mnoha bitev. Vyznamenala se zejména v květnu 1915 v bitvě u Arrasu, kde při útoku na německé pozice stáli Čechoslováci v první linii. Tady rota utrpěla výrazné ztráty, proto byl prapor rozpuštěn.

Zbylí příslušníci roty Nazdar se pak v létě 1918 podíleli na vzniku samostatné československé legie.

Věrnost Československu přísahalo 6 000 legionářů

„Z pohledu dějin první světové války má vznik legie spíše marginální význam. Ale byla to důležitá věc, protože Francie poprvé ještě před koncem války dekretem, který založil československou armádu ve Francii, uznala Československo," uvedl Antoine Mares, francouzský historik specializující se na moderní a soudobé dějiny střední Evropy, především dějiny Česka a Slovenska.

Na konci června roku 1918 přísahalo u východofrancouzského města Darney věrnost rodícímu se Československu na 6 000 čs. legionářů. Tehdy na tuto událost dorazila celá řada hostů - budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Čs. národní rady i francouzský prezident Raymond Poincaré. Ten jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže prapor zhotovený podle návrhu malíře Kupky...
Výstava, která se stejně jako celá řada jiných akcí koná u příležitosti 100. výročí založení Československa, bude ve Francouzském institutu k vidění až do 4. září.