Nová výstava v Podskalské celnici si klade za cíl zdokumentovat, jak se měnila vodní doprava na Vltavě, od klasických dřevěných vorů přes paroplavbu a po dnešní lodě. Zajímavou novinkou je možnost "proplout" legendárními Svatojánskými proudy, divokými peřejemi, které zkrotila až Slapská přehrada. Díky mechanicko-elektrickému simulátoru si návštěvník bude moci vyzkoušet navigaci voru divokými peřejemi, ale také to, jaké to je proplout zdymadlem. Expozice je obohacena o další interaktivní moderní prvky a přenese tak vzpomínky na Podskalí do 21. století.

Zajímavá je sama budova Podskalské celnice

Jde o ojedinělou renezanční budovu s dřevěným patrem, která pochází ze 16. století. Kdysi sloužila, jak její název napovídá, k vybírání cla z dřeva a ostatního zboží, které do Prahy po Vltavě připlouvalo. Původně tímto clem byla část nákladu, později peníze. Ty připadly Novému městu pražskému, jehož monumentální erb dodnes zdobí průčelí celnice.

Podskalí a život v něm

A proč právě podskalská celnice? Podskalí byla charakteristická část Prahy, původně vorařská vesnice, typická svými domky a přístavy pro vory. Podskalí muselo na konci 19. století ustoupit rozvoji Prahy, zůstalo ale zachováno v knihách, na kresbách i fotografiích, z nichž mnohé, leckdy unikátní, uvidíte na výstavě (tři z nich jsme vybrali i do fotogalerie). Život jeho obyvatel, lidí od vody, ať už to byli plavci, ledaři, dřevaři anebo obchodníci s dřívím, si tak umíme představit i dnes.

Podskalí, osada s kostelem sv. Kosmy a Damiána je poprvé zmiňována k roku 1198, ale zřejmě má historii mnohem starší. Staré Podskalí tvořila původně zástavba podél pobřežní cesty mezi ústím Botiče a jezem nad novoměstskými mlýny, tedy dnešním Mánesem. V roce 1348 se stalo Podskalí součástí Prahy, ocitlo se totiž uvnitř Novoměstských hradeb. Za bojů o Vyšehrad v roce 1420 bylo celé Podskalí vypáleno. Na konci 15. století vytvořili podskalští plavci cech - tak vzniklo tzv. poříční (plavecké) právo, které rozsuzovalo spory při obchodu s dřevem. Na přelomu 19. a 20. století, když se Praha rozšiřovala, byla čtvrť postupně zbořena, zejména po velké povodni v roce 1890, kdy se rozhodlo, že je třeba Prahu chránit vysokou nábřežní zdí.

Tradice a současnost

Život v zaniklém Podskalí dnes připomíná film Poslední Podskalák (1940) nebo Plavecký mariáš (1952), z písní například Podskalák Karla Hašlera. Tradice spojené s životem na řece dodnes udržuje spolek Vltavan.