Šamanismus je prastará duchovní, lékařská a filosofická praktika vycházející z přesvědčení, že mimo náš reálný svět existuje i svět duchovní. Šaman žije v srdci své komunity, o kterou se stará svými technikami, zpěvy, tanci, hymny, magií, transem, psychoterapií, léčením, udržováním posvátného vztahu lidí k přírodě.

Nejde tedy o žádné šarlatány, jak se mnohdy jeví právě evropské verze šamanů.

Historie stará 40 000 let

Šamanismus je tu už od úsvitu lidských dějin, má zhruba 40 000 let historie. Není omezen na jednu kulturu, jde o transkulturní fenomén s místními specifiky. Dodnes je živý například u indiánů v Jižní Americe, zvlášť v Amazonii, kam se upírá zájem těch, kdo dnes šamanismus praktikují nebo studují, jako je právě Mnislav Atapana Zelený.

Do evropského povědomí vstoupily šamanské praktiky jihoamerických kmenů v době rozkvětu hippies spolu s populárním učením Carlose Castanedy.

Odborník na trans

První – a zřejmě také nejznámější – velkou teorii šamanismu předložil slavný rumunský religionista Mircea Eliade. Pro Eliadeho je šamanismus v první řadě „technikou extáze“. Avšak ne každý extatik je šamanem: šaman je „odborník“ na trans, šaman je ten, kdo dokáže udržovat zvláštní vztah s „duchy“, jimiž není „posednut“, nýbrž je „ovládá“.

Jak šamanismus opravdu vnímají a hlavně žijí jihoameričtí indiáni, přiblíží na přednášce muž, který mezi nimi žije.