S projekty, které představují umělecká díla ve veřejném prostoru, se v poslední době v Praze můžete setkat stále častěji. Sculpture Line, Landscape Festival, Festival m3/Umění v prostoru... To jsou všechno akce, které nejenže dávají prostor talentovaným umělcům, navíc zkrášlují a ozvláštňují pražská místa, která byste třeba jindy prošli bez povšimnutí.

Deset mladých tvůrců

Další akcí, která na Václavském náměstí servíruje nejen Pražanům, ale i turistům pěknou porci sochařských skvostů, je VáclavArt. Už jste si tuhle uměleckou linku, která se letos představuje už podruhé, prošli? My ano!

Pokud svou procházku začnete v horní části Václavského náměstí, stačí se jen postavit „před koně“ a podívat se dolu. A spatříte je. Sochy, které jsou dílem deseti mladých tvůrců, studentů i absolventů, zejména z ateliéru sochařství Lukáše Rittsteina pražské Akademie výtvarných umění. Některé vyčuhují už zdálky, k jiným musíte dojít, abyste si jich vůbec všimli. Ta procházka ale stojí za to.

Sedačka

Už u prvního díla se vám dostaví nutkání ho vyzkoušet. Trochu si odpočinout v jednom ze dvou křesel, která bedlivě střeží domácí mazlíčci. Autorem tohoto díla je osmadvacetiletý Vojtěch Trocha, který rád hledá pro svou tvorbu nové materiály a technologie. Proto lepí, řeže a brousí papírové krabice.

I jeho „Sedačka“, jak nazval své dílo vystavené na Václavském náměstí, je z kartonu zakonzervovaném v laminátu.

Mytaga

O kus dál se možná trochu leknete. Z květinového záhonu totiž na vás „vybafnou“ dva... Mně na první pohled tyhle plastiky připomínaly čerty. Autor – Radek Mrština, student AVU v sochařském ateliéru Lukáše Rittsteina, své dílo nazval Mytaga.

Tento mladý umělec rád zkoumá vazby mezi plastikou, objektem a jejich společným živým animováním v příbězích, které Radek Mrština sám vymýšlí, či se nechává volně inspirovat těmi stávajícími. Za zásadní zlom ve své tvorbě považuje svou roční stáž na DAMU, kde se učil zhotovovat loutky a jejich oživování. Tady našel svůj vyjadřovací prostředek – magii oživení hmoty.

Co myslíte, ožívají na Václavském náměstí i jeho dvě kovové konstrukce, které jsou naplněné různým materiálem?

Dušan

Černý pes. Na tom by nebylo nic zvláštního. Ovšem nesměl by mít lidskou hlavu. Tak tohle dílo pojmenované Dušan budete buď se zaujetím obdivovat, nebo ve vás vzbudí přinejmenším rozpaky.

Jde o tvorbu slovenského umělce Dušana Nagypála, který je fascinován iluzivním dojmem reality. Však i se svou plastikou psa, vyrobenou z laminátu, ve své mysli rozmlouvá: „Jdeš na Václavák? Tak aby si tě někdo neochočil. Necháš se obelhat vlastním chtěním, třeba uzeným kolenem nebo slaninou... Skočí ti na ramena a odcválá pryč...“

Duchové

Ve středu Václavského náměstí také objevíte tři duchy. Jeden z nich je žena, další – v kápích, jsou muži. Vytvořila je Nikola Emma Ryšavá, která dle svých slov pracovala s tématem současného pocitu kolektivní krize.

Její tajemné betonové postavy nemají některé části těla. Záměrně. Tak třeba žena má místo nohou dvě kovové trubky, ruce nahrazují rovněž pokřivené ocelové tyče. Umělkyně tak chtěla zachytit jakousi prázdnotu.

Proč vyobrazení duchů? „Snažila jsem se ukázat časté lidské emoce, jako je právě vnitřní prázdnota a hlavně pasivita. Projekt je o tom, že neděláme dost. Radši děláme, že nevidíme, co se kolem nás vlastně děje,“ uvedla Nikola Emma Ryšavá, podle které jsou duchové výborným symbolem pro ustrnutí na mrtvém bodě.

Vy ale na mrtvém bodě rozhodně nezůstávejte a pokračujte v procházce dál. Ještě máte před sebou několik soch, které stojí za to si jich povšimnout...