Igor Pomerancev patří ke generaci ruských básníků ovlivněných politickým vývojem své země. Narodil se v roce 1948 v Saratově, dětství prožil na Bajkale, s otcem vojenským dopisovatelem procestovala rodina celý Sovětský svaz. Později emigroval do Mnichova a pak Londýna, v současné době jako disident žije a píše v Praze.
První básně publikoval v moskevském literárním časopise Smena, později v exilových periodikách – Sintaksis (Paříž), Vremja i my (New York a Jeruzalém) a Kovčeg (Paříž). V zahraničí nejprve pracoval pro BBC Russian Service a od 80. let působil v oddělení Rádia Svobodná Evropa, kde řídil program „Přes bariéry”.
Amputace nejen jako metafora
Jeho básně mají autobiografické prvky. Amputace, jak se jmenuje antologie, kterou Pomerancev sestavil a do které přispěl, je jednak metaforou pro odříznuté části těl i států, druhak příběhem dvanácti vojáků, kteří se z války vrátili bez končetin. Amputace tak je obrazovou knihou pěti autorů věnovanou tragédii války na východní Ukrajině.
Kromě Pomeranceva bude v Knihovně Václava Havla představena i básnická sbírka spisovatele Borise Chersonského Mše za časů války, která byla bezprostřední básnickou reakcí na šok z „amputace“ Krymu a nevyhlášené války v Donbasu.
Bude se i promítat
Přispěla také ukrajinská básnířka Ljudmila Chersonskaja. Český čtenář má poprvé možnost seznámit se s její tvorbou z výběru básní sbírky Přeskočit příkop (2018). Součástí večera bude i promítání záběrů ze stejnojmenného filmového dokumentu Igora Pomeranceva a Lýdie Starodubcevové z roku 2017. Svou tvorbu představí také další autoři antologie Boris Chersonskij a Ljudmila Chersonskaja.
České zkušenosti
Svými dojmy z cesty na východní Ukrajinu v roce 2014 přispěje i překladatelka a psychiatrička Džamila Stehlíková. Večer uvádí a moderuje Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, akce bude tlumočena do češtiny.