Storytelling je ve zkratce řečeno vyprávění příběhů, návrat k vypravěčské tradici. Je to ale také specifická divadelní disciplína, která využívá mnoha druhů cvičení, her a především představivosti vypravěčů, kteří jsou zároveň autory a interprety příběhu.
Definice disciplíny zvané oním mezinárodní slovem storytelling tedy zní: Ze schopnosti vyprávět příběh, kterou máme všichni, se může stát umění.
V zahraničí tradice, u nás začínáme
Storytelling jako umělecká disciplína a edukační prostředek má silnou základnu např. v Norsku či ve Skotsku. Zde nejen nalezneme lidi, kteří se storytellingu věnují na plný úvazek a se zaujetím, ale je tu i výrazněji navázána spolupráce mezi vypravěči a školami či jinými kulturně-vzdělávacími institucemi.
U nás storytelling pro děti coby výukový prostředek teprve startuje, v této disciplíně se ale už pořádají festivaly a další akce nejen pro dětské diváky.
Proč storytelling?
Anglické slovo storytelling příznivci této disciplíny používají, aby svůj umělecký žánr odlišili od „pouhého“ vyprávění - jde o vypravěčství umělecky cizelované. Jde ale také o přihlášení se k mezinárodní „síti“ storytellingu, sjednocující se právě ve jménu tohoto anglickojazyčného označení.
Ostatně, provedeme-li malý rozbor termínu „storytelling“, zjistíme, že proti českému „vyprávění“ má jednu nespornou přednost. Spojuje v sobě totiž „příběh“ (story) i „vyprávění“ (telling), tedy samotný proces vzniku a jeho výsledek.
V Činoherní kavárně vás do tajů a kouzla této disciplíny zasvětí tři vypravěči: Justin Svoboda, Markéta Holá a Jiří Šmirk.