Na dvanácti informačních panelech jsou k vidění snímky z nejrůznějších částí Prahy, kdy lidé na výzvu „Stavte barikády!“ z povstaleckého rozhlasu vyšli do ulic a začali stavět improvizovaná opevnění bránící vstupu nacistů do města. Vůbec poprvé byla zanesena do mapy Prahy poloha více než 2000 barikád. Vystaveny jsou také méně známé dobové snímky zachycující improvizovaná opevnění, obránce města, jejich výzbroj a nakonec i rozebírání barikád a nové dláždění.
Rozhlasová výzva „Stavte barikády!“ první den květnového povstání v roce 1945 měla mezi lidmi velký ohlas. Během chladné a deštivé noci na 6. května postavili muži, ženy a dokonce i děti stovky barikád. Používali k tomu tramvaje, auta, dlažební kostky, nábytek nebo traverzy. Čeští barikádníci, kterých bylo zhruba 30 000, i přes omezenou výzbroj a absenci těžkých zbraní dokázali mnohde účinně vzdorovat výrazné přesile. Nacisté se ale nakonec do středu města ke Staroměstskému náměstí brutálním způsobem probojovali. Využívali například civilistů jako štítů před tanky, brali rukojmí, vraždili zajatce včetně žen a dětí. Kritické okamžiky povstání vyřešilo vyjednávaní, které vyústilo v kapitulaci německých vojsk 8. května odpoledne. Obránci barikád podle dohody uvolnili průjezd ulicemi a němečtí vojáci i civilisté opouštěli Prahu.
Dokumentace barikád začala podle autora výstavy Tomáše Dvořáka krátce po skončení povstání. Znovu se dokumenty sbíraly v 60. letech, kdy vznikla kartotéka ve správě muzea. Z ní vycházejí i informační panely, které jsou volně přístupné do 30. června před budovou Muzea hlavního města Prahy.