Kavárna se stala zrcadlem moderního světa. Vznikla jako prostor s řadou společenských možností, jako prostor určený k svobodnému setkávání, odpočinku, diskuzi, pozorování vnějšího světa.

„Pražskou kavárnu, její prostředí a realitu představuji formou eseje na úvod publikace, a dále formou průvodce.  Současné prostředí jednotlivých mladších kaváren jsme procházeli a mapovali spolu s fotografem Josefem Ptáčkem. Jinde svoji roli hraje dobový tisk a publikované nebo archivní fotografie a kresby,“ říká autorka. Nedílnou součástí knihy je přiložená mapa, kterou čtenáři ocení při toulkách po kavárnách současné Prahy.

Kavárenská tradice je v Čechách stará více než tři sta let. Nedílně patří k formování života a kultury společnosti. V kavárnách se zakládala umělecká hnutí a spolky, kavárenský život obohatil literaturu, divadlo i politiku. Kavárny navštěvovali Franz Kafka, Milena Jesenská, Jan Zrzavý, Adolf Hoffmeister i Václav Havel. Kniha pátrá po zaniklých podnicích, z nichž nám zůstaly jen vzpomínky či nenápadné stopy a připomíná dlouhou historii stálic kavárenského nebe. Mezi nová zajímavá místa autorka zařadila vedle literárních a hudebních kaváren také typy podniků, které do pražského prostředí od devadesátých let vnesly nové prvky: kavárny spojené s pražírnou a dovozem kávy, malé kavárenské provozy nabízející pohodlí „malého obýváku“, podniky rehabilitující zchátralé prostory nebo přinášející kavárenskou kulturu do dříve vykořeněných míst.

O autorce: Eva Bendová vystudovala dějiny umění v Praze, dlouhodobě studovala v zahraničí, zabývá se také architekturou.