Tradice, podle které se v den zamilovaných koná na Vyšehradě slavnostní bohoslužba, byla nově zavedena teprve před několika málo roky. Důvody, které k tomu vedly, připomínají spíše detektivku, ale o tom až níže. Škoda, že tak málo lidí ví, že kostel sv. Petra a Pavla skrývá tak významnou relikvii. Poměrně nedávno zrestaurovaný relikviář s ostatky světce si přišli prohlédnout spíše rodiče s dětmi než zástupy zamilovaných párů.

Neuvěřitelná náhoda

Na podzim roku 2002 byly při prohlídce starého depozitáře kapituly, přesněji v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, nalezeny čtyři barokní monstrancové relikviáře. Nikdo pořádně nevěděl, co skrývají, tušilo se jen, že asi pocházejí z původní barokní výzdoby kostela a že byly podle všeho odstraněny při regotizaci chrámu v letech 1885-1903. Relikviáře sice vypadaly nepoškozeny, bylo však na nich vidět, že je někdo v minulosti poměrně laicky opravoval. Zlatá a stříbrná barva na nich byla nanesena v několika vrstvách a středový rámeček byl přetřen zeleně.

Vyšehradská kapitula nechává své sbírkové fondy soustavně restaurovat. Děje se tak s cílem vytvořit jakýsi základ pro zvažovanou expozici církevního umění při kostele sv. Petra a Pavla. To byl rovněž důvod, proč se zapomenuté a znovunalezené relikviáře ocitly v dílně restaurátorky Jitky Jirkovské. Až tam, v průběhu samotných prací se zjistilo, že jeden z opravovaných relikviářů skrývá jediný, zato značně veliký ostatek. Jednalo se o celou lidskou lopatku! Už to bylo samo o sobě dost neobvyklé, protože ostatní relikviáře, s nimiž se v kostelech na území Čech i Moravy návštěvník setkává, skrývají pouze malé kůstky nebo jejich zlomky, mnohdy doslova mikroskopické.

V tomto případě to nebyla jediná zvláštnost. Při restaurování, které mimochodem identifikovalo všechny tři nalezené relikviáře, a odborném ošetření lopatky byla nalezena stará takzvaná autentika. Na malinkém proužku, který je na kosti nalepen, se našel nápis: Sv. Valentin.

Kdy a jak se relikvie do Čech dostala, už asi zůstane navždy nezodpovězeno. Předpokládá se, že do barokního relikviáře byla lopatka přenesena z nějaké mnohem starší schránky na úschovu ostatků světců. Nelze přitom vůbec vyloučit, že celou kost sv. Valentina získal některý z „nákupčích“ ostatků svatých, které po celé Evropě rozeslal ve své době známý sběratel těchto předmětů, samotný Karel IV.

Relikvie byla podle všeho koupena v tehdejší Itálii. Na jedné z hlavních římských ulic, tedy na Via Flaminia, stála již ve 4.století bazilika, která ostatky sv. Valentina uchovávala. Obdivuhodné ale je, že se do Čech kdysi podařilo dostat tak veliký ostatek. Tím je zřejmě jedinečný mimo italské území.

Kdo byl sv. Valentin

Valentin z Terni byl biskupem, který zemřel mučednickou smrtí ve 3. století. V křesťanské tradici je chápán jako patron mládeže a šťastného sňatku. Zvyk milovanému člověku v tento den něco darovat se tak odvozuje právě ze životopisu tohoto světce. Valentin měl obdarovávat mladé páry, které sezdal, pestrými kyticemi ze své zahrady. Římským mužům přitom údajně radil zůstat raději doma u své ženy než táhnout do války. Pro tento svůj postoj byl 14. února 269, za císaře Claudia, popraven.

Zvyky známé i zapomenuté

Z Anglie pochází starobylý zvyk zasílání anonymních milostných dopisů v den jeho svátku. V Americe se zase vyvinul obyčej „voleb Valentina a Valentiny“ roku. Dalším z pěkných zvyků, které památku sv. Valentina provázejí, je obdarovávání dívek a žen květinami, které jsou výrazem vzájemné úcty a lásky. Zajímavé je, že již ve starém Římě se 14. února slavil den bohyně Juno a pastýřského boha Luperca, kteří byli považováni za ochránce manželství a rodiny. V „loterii lásky“ nacházeli mladí lidé rozhodnutím losu své protějšky. Ke svatému Valentýnu se vztahuje i jedna pověra. Ta tvrdí, že když si svobodná dívka vezme za manžela mladého muže, kterého 14. února spatří jako prvního, manželství bude velmi šťastné.

Slavení Valentýna nebylo u nás v minulosti příliš rozšířené. Tento zvyk však v posledním desetiletí zapouští kořeny stále hlouběji. Za svůj ho přijali především mladí a samozřejmě obchodníci. Jim také světec nejvíc vděčí za své zmrtvýchvstání. Pokud se tedy budete chtít jisté komercionalizaci svátku vzepřít, zamiřte napřesrok na Vyšehrad. Ostatky sv. Valentina tu budou opět k vidění.

set