Dnes už nemá historický ráz, protože na přelomu 19. a 20. století prošlo rozsáhlou demolicí a novou výstavbou – nejlepší ukázkou je městský bulvár Pařížská ulice, který vede od Vltavy na Staroměstské náměstí a který měl předznamenat novou etapu hlavního města. Světové války ale mohutnější výstavbě zabránily a díky tomu jsou v Josefově pozůstatky židovského ruchu.

Židovské muzeum spravuje tyto památky: Maiselova synagoga, Španělská synagoga, Pinkasova synagoga, Španělská synagoga, Klausová synagoga, obřadní síň, Galerie Roberta Guttmanna a Starý židovský hřbitov. Více o těchto památkách a jejich přístupnosti najdete zde.

Památky židovského města

Židovské muzeum v Praze a jeho expozice jsou zřejmě nejnavštěvovanější židovskou památkou mimo Izrael. Je to dáno tím, že právě v Praze se soustředilo velké množství židovských památek.

Muzeum vzniklo v roce 1906 a mělo za úkol zachránit alespoň část památek, které by jinak zmizely při bourání židovského ghetta. Druhá vlna sbírkových předmětů se do muzea dostávala v době vyvražďování židů za II. světové války.

Dnes je tedy muzeum také připomínkou holocaustu, jehož obětí se stala podstatná část pražských židů, mimo jiné i všechny tři sestry Franze Kafky. Jména obětí najdete v Pinkasově synagoze. Další expozice pak nabízí pohled na umění, kulturu i pohnuté osudy židů v Praze.

Duch tajemného golema

Židovský hřbitov, kde je dnes skoro 12 000 náhrobků, byl založen v 15. století - nejstarší hrob, náležící učenci a básníkovi Avigdoru Karovi, pochází z roku 1439. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787.

Nejvýznamnější osobou pohřbenou na Starém židovském hřbitově je náboženský učenec a pedagog rabi Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel roku 1609), s jehož postavou je spojena i pověst o vytvoření umělé bytosti - golema. Ten má židovské ghetto chránit před pogromy, golem se však vymknul kontrole, napáchal škody, a tak už nebyl nikdy oživen.

Podle legendy byl golem uložen na půdě Staronové synagogy (nejstarší v Evropě), ale faktem je, že se nikdy nenašel. Atmosféra dávných časů na vás ale v židovském městě dýchne určitě.

Fenomén Franz Kafka

Naproti staré židovské radnici v Maiselově ulici najdete dům, kde je možné vidět pracovnu Franze Kafky. Památek na Franze Kafku je ale v Praze víc, na Malé Straně najdete Muzeum Franze Kafky, na Staroměstském náměstí se pak připomíná, že do barokního paláce Kinských chodil do gymnázia.

V poslední době se všichni turisté fotografují se sochou Franze Kafky, jejímž autorem je český sochař Jaroslav Róna. Sochu najdete u Španělské synagogy v Dušní ulici. Působivá je zvláště večer.

Hrob Franze Kafky pak hledejte mimo historické centrum: spisovatel je pohřben na Novém židovském hřbitově na Žižkově v blízkosti zastávky metra Želivského. Pokud se na místo dostanete mimo otevírací dobu, v ulici Izraelská hledejte budovu Rádia Svobodná Evropa. Naproti vchodu pak branou na hřbitov dobře uvidíte Kafkův hrob.