Plíživá kultura

Už jsem si na to za ta léta natolik zvykl, že mě docela zaskočila připomínka čehosi typicky britského, co se v České republice zatím neobjevilo, aspoň ne oficiálně. Na krátké návštěvě u rodiny v Británii jsem v televizi zahlédl kus tradiční pantomimy se vším, co k ní patří: s celebritami v absurdních rolích a v komických kostýmech, s narážkami na kulturu i na sex a také s účastí publika.

Dobře, musím to vyjasnit vám všem, kdo nevědí, co mám na mysli, a mají dojem, že jsem zjevně ještě nepřestal od Vánoc popíjet: měl jsem jen jeden den volna a pil jsem jen čaj!

Původ má v opeře

Tak tedy Pantomima, neboli Panto, jak se jí říká lidově, je rodinně orientovaný tradiční žánr, typický pro období Vánoc a Silvestra. Ve své dnešní podobě se objevuje od poloviny 19. stol., ale existovala už mnohem dřív v původní roli lehké předehry operních představení a vycházela například z italské commedia dell’arte. Dnešní Panto spojuje tradiční pohádkový příběh, jako je třeba Popelka, s aktuálními odkazy na kulturu a politiku, grotesku, cross-dressing (tedy převlékání se za opačné pohlaví) a taky trochu drsnější vtípky. Je to oblíbená zábava pro školáky, kteří se už nemůžou dočkat Vánoc, nebo kteří jsou v polovině ledna naopak ještě předávkovaní čokoládou a sladkostmi.

Panto je zřejmě jedna z mála věcí, které v současnosti drží divadlo v Británii při životě, podobně jako v České republice muzikály. Producenti se každoročně navzájem předhánějí v tom, komu se podaří získat do představení celebrity, od kterých by se to nejméně čekalo, takže nakonec se třeba v roli prince objeví sportovec jako Jaromír Jágr, v roli Robina Hooda nějaký hrdina ze sitcomu typu Ozáka, zatímco takový Karel Gott by mohl být dejme tomu zlý lotr (a všechny děti by potupně bučely!).

Kdo si obleče sukni?

Další zvláštností je, že ve hře vystupují muži převlečení za ženy a naopak. Britská populární kultura už dávno akceptovala humor gayů a lesbiček, takže to, co bylo kdysi alternativní komedií, je dnes v podstatě střední proud. Takže hlavní mužskou roli může klidně hrát žena, i když dnes je to velmi často opravdu muž, aby to bylo romantičtější a komičtější, a jeho matku může hrát muž v ženském kostýmu. To bývá často postava podobná tomu, čemu se v ČR říká „travesti“. Podle typu příběhu se někdy objeví taky dobrá víla nebo kmotřička víla, která se přičiní o šťastný konec. I tohle může být role pro chlapce či muže, a klidně i pro neherce typu Jágra kvůli komickému efektu, protože obvykle jde jen o vedlejší roli.

Český potenciál

Možná tedy nadešla chvíle, kdy by měla Česká republika přijmout další západní tradici. Jen si představte všechny ty okoukané a vyhořelé televizní hvězdy, které by si mohly dát pauzu od obvyklých varieté a soutěží a talkshow a místo toho uvést na scénu Panto. Jaromír Jágr a jeho kolegové by nemuseli zpátky do Ameriky kvůli NHL, mohli by si zahrát nějakou tu postavu v Popelce nebo v Šípkové Růžence. Špičkoví politici by mohli značně povylézt na žebříčcích popularity díky pečlivému výběru role – například dobré víly mávající kouzelnou fiskální hůlčičkou. Dokonce i Karel Gott by si mohl vyšperkovat svůj status celebrity, vydobýt si nové území a nové fanoušky v jedné z nejmladších věkových skupin – stačilo by vejít ve známost jako odporný zloun v temném hávu a malinko pozměnit svou slavnou větu: „Bučte na mě, mám to rád!“