Jedním z důvodů, proč lidé cestují, je poznávání nových kultur, tedy toho, jak jiní lidé žijí a zvládají každodenní situace. Mnozí cestovatelé vezmou některé z kulturních zážitků za své a učiní z nich část svého každodenního života.
Schopnost poučit se od druhých a přizpůsobit získané poznatky naší vlastní situaci si bohužel neosvojilo dostatečné množství moderních lidí. Vezměte si například politiky.
Každý rok se tisíce zvolených funkcionářů z celého světa účastní poznávacích misí, v jejichž rámci cestují do vzdálených měst, aby pozorovali a zhodnotili způsoby, jakými jinde řeší zdravotnictví, vzdělání, dopravu a jiné problémy.
Poté, co si představitelé vlád prohlédnou vnitřky některých z nejlepších místních hotelů, restaurací, nočních klubů z limuzín, vrací se do svých domovských států, aby informovali, že v navštíveném městě se sice setkali se zajímavými nápady, avšak nemyslí si, že by tyto byly vhodné pro jejich město a obyvatele.
Nejsem si jist, zda důvodem proč se zmínění funkcionáři obávají přiznat, že některá země či město zvládá něco lépe, je obava z obvinění z nedostatečného národního cítění. Nebo se možná domnívají, že občané se vlastně bojí změn více než špatných služeb, a nebo se zkrátka jedná o pouhou lenivost. Ať už je však důvod jakýkoli, výsledek je vždy stejný. Nic se neudělá.
A co to vše má společného s Prahou?
V podstatě věřím, že některé městské úřady by se mohly od Prahy lecčemu přiučit, a to obzvláště v oblasti dopravy.
Pražská veřejná doprava je jedním z nejefektivnějších, nejekonomičtějších a nejpříjemnějších dopravních systémů celého světa. Neexistuje žádná část města, na kterou by se nedalo dostat autobusem, tramvají či metrem. Spolehlivost dopravy je často až strašidelná, tedy alespoň pro někoho, kdo pochází z města, v němž se obtěžují tisknout jízdní řád jen proto, abyste mohli zjistit, jak velké má autobus zpoždění.
Kdyby jen zvolení politici z mého rodného Brisbanu mohli okusit cestování levnou, přívětivou a barevnou integrovanou dopravou, jenž Praha poskytuje svým občanům a návštěvníkům, možná by se jim pak podařilo vyřešit situaci častých dopravních zácep bez dalšího budování sítí silnic, mostů a tunelů.
Vřele doporučuji všem těm, kteří o nás rozhodují, aby navštívili Prahu a strávili týden poznáváním města pomocí tramvají, autobusů a metra. Nejenže se tak dá vidět vše, co toto nádherné město nabízí, cestování pražskou veřejnou dopravou vám zároveň může posloužit i jako názorná demonstrace toho, že dopravní systém se dá změnit do podoby, která by přiměla obyvatele nechat svá auta doma.
Samozřejmě, nic není ideální a ani pražská veřejná doprava není výjimkou. A tak bych rád upozornil výše zmíněné funkcionáře, aby se připravili, že budou při vstupu do tramvaje či autobusu jejich čichová centra bombardována zápachy způsobenými nemytými těly mnohých pasažérů úspěšně se vyhýbajících sprchám a deodorantům.
Až na tento malý hygienický nedostatek je dojíždění a poznávání Prahy městskou dopravou příjemným zážitkem na míle vzdáleným frustraci, se kterou jsem se potýkal v Brisbane, Sydney nebo Londýně.
Pokud navštívíte Prahu, ať už na delší či kratší dobu, vřele doporučuji prozkoumat některé z jejích částí veřejnou dopravou, a to hlavně tramvají. Nejen že poznáte nádherná místa, ale zároveň budete i vystaveni zvukům a zápachům té skutečné Prahy.