Výlet nás provede nejstarším pražským anglickým parkem, který postupně vznikl přeměnou původní obory určené pouze ke královským honům.

Vyrazíme od nádraží Praha-Bubeneč ulicí Goetheho k podjezdu pod tratí, kde se napojíme na cyklotrasu 201. V nedalekém Ekotechnickém muzeu v Papírenské ulici je možné se projít historií čištění odpadních vod. V budově bývalé čistírny je rovněž k vidění funkční parní stroj z roku 1903.

Za podjezdem zatočíme vpravo na cyklotrasu A1 a kličkou vystoupáme na mostek přes zrušenou vlečku, vlevo mineme bývalý Císařský mlýn napájený zaniklým Mlýnským ramenem z Vltavy. Zatočíme vpravo a podjezdem pod tratí se dostaneme do areálu přírodní památky Královská obora, zvané Stromovka. Původně loveckou oboru založil Přemysl Otakar II. Za vlády Rudolfa II. byly provedeny parkové úpravy a vzniklo zde několik honosných staveb. Původní lovecký zámek byl přestavěn na letohrádek (dnes Místodržitelský letohrádek). Byly vybudovány nové rybníky a podstatně byl zvětšen i původní rybník, který začal být zásobován vodou z Vltavy proražením Rudolfovy štoly pod Letnou. Od roku 1804 byla Královská obora zpřístupněna veřejnosti a využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů zajímavých dřevin, budovaly se nové cesty, byly nově osazovány svažité části parku. Roku 1885 vznikl Růžový sad. Při povodni v srpnu 2002 byla Stromovka zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. V rámci popovodňové obnovy bylo vysázeno mnoho nových dřevin. Celý areál je protkán sítí cest a stezek, které je možné využívat k rekreačnímu pohybu.

My se budeme zpočátku držet cyklotrasy A1, z níž po chvíli uhneme vpravo a vystoupáme k již zdálky viditelnému Místodržitelskému letohrádku a blízké novogotické bráně. Vlevo dole projedeme kolem Královské dvorany, kterou v roce 1882 získal do pronájmu Václav Šlechta, jehož rodina zde provozovala vyhlášenou výletní restauraci. Bohužel objekt již takřka 30 let chátrá a v současné době průběžně probíhají práce zabraňující alespoň dalšímu výraznějšímu chátrání. Vlevo také mineme domek u Rudolfovy štoly a levotočivou zatáčkou se dostaneme k objektu Vozovna s restaurací a dětským hřištěm.

Délka výletu Využité cyklotrasy Silniční provoz
5,8 km A1 NE

Další cesta nás přivede ke zmiňovaným rybníkům, u nichž zatočíme doprava a přijedeme zpět k hlavní ose parku (cyklotrase A1). Po ní se dáme vpravo, vlevo již vidíme postranní objekty areálu pražského Výstaviště, které bylo otevřeno v roce 1891 pro účely Zemské Jubilejní výstavy. Jeho součástí je dnes i Lapidárium Národního muzea, sportovní hala, plavecký bazén, obří akvárium, zpívající fontána nebo pravidelná Matějská pouť. Cestou dále mineme vlevo Maroldovo panorama bitvy u Lipan a přijedeme k budově Planetária. To patří k největším na světě a je jediné svého druhu u nás. Ročně ho navštíví asi 200 tisíc návštěvníků, z toho 3/4 tvoří děti a mládež. To už se přiblížíme k okraji Stromovky na prostranství před hlavní bránou Výstaviště. Jako cestu zpět můžeme zvolit zmíněnou cyklotrasu A1 nebo využít labyrintu mnoha příjemných stezek. Za zmínku určitě stojí ještě možnost pohodlného průjezdu po cyklostezce na druhý vltavský břeh do Troje k pražské zoologické zahradě.