„Odhadnout stáří bonsaje je těžké, pokud neznáte její historii. Některé jsou získané z přírody, kde mohly růst třeba sto let.  U bonsaje je však nejdůležitější její vzhled, který udává věk. Bonsaj porovnáme se stromy jejich druhu rostoucích v přírodě nebo z fotografií na internetu. I bonsaj, která má třeba jen osm centimetrů může vypadat jako několika set let starý strom,“ odhaluje tajemství věku bonsají Petr Herynek, kurátor výstavy bonsají trojské botanické zahrady.

Bonsaje nemusí růst pouze v misce, ale třeba i na kameni. Navíc na něm nemusí být jen jeden strom, ale i několik. „Zajímavý je mini lesík modřínu opadavého. Lidé se tak mohou očima „projít“ po lese. Někdy se tam dělají i cestičky, aby byla procházka úplná,“ popisuje jeden z exponátů Herynek.

Evropský unikát z lomu Krákorka

Podstavce, na kterých bonsaje stojí, nejsou z obyčejného kamene. Jedná se o evropskou raritu - deskovitý pískovec z lomu Krákorka nacházející se ve Lhotě u Červeného Kostelce. jílm drobnolistý„Příběh tohoto unikátu se začal psát už ve13. století a do dneška se těží ručně. Deskovitý pískovec je v českých zemích již od dob gotiky nejpoužívanějším stavebním kamenem. Je z něj postavený například hrad Wizumburg. Díky jedinečné struktuře je každý kámen originál. Na počátku devadesátých let minulého století objevili kameníci v lomu Krákorka desku se stopou dinosaura. Jednalo se o první objev dinosauřích stop na našem území,“ říká Herynek.

Celá výstava se koná ve spolupráci s Česko-japonskou společností a za podpory Pražské energetiky a. s. Ve výstavním sále najdete krásné kameny suiseki, kresby a pokojové bonsaje, vše od manželů Chramostových.