Ano, ve skleníku je teď opravdu živo. Téměř na každém kroku tu narazíte na křehkou krásu „obřích“ motýlů. A když budete mít štěstí, některý si vám klidně sedne na rameno, uvelebí se na kalhotách či přistane na hlavě. Jako tomu bylo při mé návštěvě, kdy si jednoho z těchto úchvatných zástupců živočišné říše pyšně na svých modrých džínách skoro hodinu nosil chlapec, který se na výstavu přišel podívat se svou rodinou a kamarádem.

Kukly se převáží leteckou poštou

Výstavu tropických motýlů Botanická zahrada hlavního města Prahy pořádá letos už popatnácté. Během ní se ve skleníku vylíhne přes čtyři tisíce jedinců. Odkud se berou?

Ta cesta je dlouhá. Motýli, které máte možnost vidět skleníkem poletovat, pocházejí z motýlí farmy ze Stratfordu nad Avonem. K nám, jak jsem se na výstavě dozvěděla, se převážejí jejich kukly, které se ovšem před transportem leteckou poštou musí pečlivě zabalit do termoizolačních krabic (do jedné se jich naskládá 500). Do každého balení se navíc přidávají výhřevné sáčky, aby po celou dobu převozu byly kukly chráněny před chladem.

Když zásilka dorazí do botanické zahrady, každá pečlivě očištěná kukla se upevní speciálním lepidlem na tyčky, které jsou poté umístěny do líhní – ve vitrínách na terase skleníku. A už se jen čeká, až se motýl vyvine úplně.

Motýl s průhlednými křídly

Druhů motýlů trojská zahrada představí návštěvníkům na padesát. Jsou zde k vidění druhy známé z předchozích ročníků, některé ale zahrada dosud nevystavovala.

Vůbec poprvé se tu můžete například seznámit s kuriózním motýlem Greta oto původem ze Střední a Jižní Ameriky. „Jejich křídla jsou zcela průhledná. Je to proto, že tito drobní motýli postrádají na větší části křídel šupinky,“ říká kurátorka výstavy Eva Smržová s tím, že průhlednost je součástí ochranného zbarvení. Tento motýl také využívá jedů získaných z rostlin pojídaných jeho housenkou, aby se sám stal jedovatým.

Obdiv vzbuzuje rovněž motýl s výrazně modrými křídly. Jde o druh Morpho peleides. „Je zajímavý tím, že ve skutečnosti na křídlech nemá žádné barevné pigmenty. Lesklá modrá barva se tvoří lomem světla na drobounkých šupinkách, které křídla pokrývají,“ vysvětluje Eva Smržová.

Velikán, který nepřijímá potravu

Mě asi nejvíc zaujal martináč Attacus atlas, který se svým rozpětím křídel 25 – 30 cm patří mezi největší motýly na světě. Zajímavé je, že zatímco některé jiné motýly uvidíte během své návštěvy baštit banán nebo jablko, tenhle jako dospělý žádnou potravu nepřijímá. Žije jen ze zásob, které nashromáždil ještě jako housenka.

Upozorňuje na sebe rovněž kresbou na špičkách předních křídel. Připomíná totiž hadí hlavu a slouží k zastrašení nepřátel.

Strategie obrany

Mimochodem, když je řeč o zbarvení a kresbách na křídlech motýlů, měli byste vědět, že jde o strategii obrany. Na informačních panelech, které doprovázejí výstavu, jsem se dočetla, že náhlým odhalením výstražného a ochranného zbarvení chtějí motýli protivníka šokovat a zajistit si tak čas k úprku.

Nejúčinnější je prý imitace očí, které v útočníkovi vyvolají silný úlek. Přímý pohled je totiž vnímán jako dominantní a nadřazený.

Křídla některých motýlů také mívají vyobrazení nebezpečného živočicha. Jako třeba právě kresba hlavy hada u marináče Attacus atlas.

Na doprovodných panelech se toho návštěvníci dočtou ale mnohem víc, než jen o motýlím životním cyklu a strategiích. Zajímavé jsou třeba i popsané legendy a mýty vážící se k tomuto hmyzu. Přijďte a sami se přesvědčte! Výstava motýlů bude v Botanické zahradě hl. města Prahy trvat do 28. května.