Pivoňky se těší tisícileté tradici. Jejich kouzlu podlehli nejprve v Číně, Japonsku, později i v Evropě. Není divu, vždyť jejich křehká krása je vskutku obdivuhodná. Ne nadarmo jsou pivoňky považovány za jedny z nejkrásnějších trvalek.
Léčivé účinky pivoňky
Latinský název pro pivoňku je Paeonia. Říká se, že tohle pojmenování rostlina dostala podle Paiona - žáka slavného lékaře Asclepia, který svého učitele brzy předčil. Lékař na úspěchy svého žáka natolik žárlil, že ho nakonec zavraždil. Hádes – bůh podsvětí - byl Paionovi vděčný za vyléčení, a tak ho po smrti proměnil v rostlinu, která dodnes nese jeho jméno...
Staré zkazky o pivoňce zmiňují i její léčivé účinky. Třeba hojivé účely má prý pivoňka lékařská, z níž se sbírají korunní plátky z rozkvetlých květů. Léčivé jsou ale i její kořeny, užívají se v čajových směsích proti kašli a křečím hladkého svalstva.
Rozsáhlá sbírka pivoněk v Troji
Pivoněk, které jsou symbolem bohatství a prosperity, je mnoho druhů. Doposud jich bylo popsáno zhruba 60. Tak třeba v 19. století byla z Asie do Evropy dovezena pivoňka bělokvětá, která byla v zemi svého původu známá už před rokem 540. Oblíbená je ale i pivoňka křovitá, která pochází z Číny a tvoří rozložité keře, nebo pivoňka obecná či pivoňka tenkolistá.
Botanická zahrada hlavního města Prahy se pyšní rozsáhlou sbírkou jak dřevitých, tak i bylinných pivoněk. Tyhle krásky můžete v těchto dnech v Troji obdivovat na Pivoňkové louce v severní části areálu, kde jich je zhruba 500 a v Japonské zahradě, tam je pivoněk asi 20.
Mnohem víc informací se dozvíte 12. 5. od kurátorky Ivety Bulánkové. Určitě si vycházku s ní nenechte ujít.