V okamžiku, kdy projdete „brankou“ do Japonské zahrady, na vás dýchne něco vzácného. A čas se zpomalí. Ostatně zpomalit je záměr. I proto jsou nášlapné kameny v horní části expozice dál od sebe – aby vaše kroky ubraly z tempa.

Vše podléhá určitým pravidlům

Tradice japonských zahrad se táhne už od 6. století. První vznikly v okolí města Kjóto, postupně se rozšířily po celém Japonsku a pak dál do celého světa. Dnes japonské zahrady představují jeden z nejoblíbenějších zahradních stylů, který přitahuje čistotou a elegancí.

Vybudovat je ale není jen tak. Každý kámen, strom, keř, větvička, voda či písek totiž mají svůj význam, vše podléhá určitým pravidlům. Japonské zahrady jsou tvořeny podle specifického estetického kódů, který v minulosti vznikal na základě spleti praktických rad, životních zkušeností, obav před nepřízní osudu, touhy po štěstí a velké citlivosti k přírodě.

Při výsadbě rostlin do japonské zahrady není ani tak důležitá pestrost a barevnost květů, jako především elegance stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů. Zároveň se počítá s proměnlivostí scenérie během roku.

První části dominuje jezírko a chýše

Japonská zahrada v Troji se na ploše 0,67 hektarů začala budovat v roce 1995, přičemž základními prvky při její tvorbě byly kámen, voda a rostliny. Veřejnost pak do ní poprvé mohla vkročit o dva roky později.

Expozici tvoří dvě části. První představuje horskou krajinu se stromy a potůčkem, jíž dominuje jezírko s ostrůvkem ve tvaru želvy – symbolu dlouhého života a meditační chýše. Právě ta vám poskytne klid pro odpočinek a relaxaci. A také krásný výhled do zahrady i na kopce v okolní krajině.

Symbolika stromů

Nezapomenutelnou atmosféru v horní části Japonské zahrady v Troji podtrhují i dřeviny, které, jak již bylo zmíněno, nebyly pro expozici vybrány náhodně. Je zde například soustředěna jedna z nevětších sbírek kultivarů japonských javorů v České republice.

A víte, co javor symbolizuje? Podzim či moudrost! Slivoně pak značí nový život, cnost a dívčí krásu, objevíte tu i borovice, které zase představují věčný život a odolnost. Druhá část Japonské zahrady je sbírková a najdete v ní rostliny pocházející z Číny a Japonska.

Kořeny osobností v Japonské zahradě

Stejně jako ostatní expozice v Botanické zahradě hlavního města Prahy se ji Japonská zahrada stále vyvíjí. Tak například před pěti lety se kompletně zrekonstruovalo jezírko, na jehož břehu byla vysazena tvarovaná borovice, kterou si zahrada ve svém zázemí pěstovala zhruba 20 let. Nově také do expozice přibylo přes 500 kusů nízkých azalek a drobných trvalek.

Japonská zahrada se také stala místem, kde v rámci projektu Kořeny osobností řada významných lidí vysadila vzácnou dřevinu. Například tu uprostřed „kamenného moře“ majestátně trůní 2,5 metru vysoká a přes šedesát let stará borovice Thunbergova s „podpisem“ Madeleine Albrightové.

Svou stopu v podobě japonské sakury Prunus serrulata ´Amanogawa´ tu také v roce 2009 zanechal Václav Havel, o čtyři roky později zase nedaleko jezírka vysadila japonský javor (Acer palmatum) Dagmar Havlová.

Tím však výčet osobností, které v trojské Japonské zahradě „zapustily kořeny“, zdaleka nekončí. Přijďte a objevte další...