Až do 26. února zde totiž probíhá výstava patnácti vybraných ptačích druhů, v rámci níž se můžete seznámit i s jejich hlasovými projevy a leccos se dozvědět o jejich životě.

Skřivan polní

Tak například v plné své kráse – za letu  - se vám tu představí pták všeobecně známý (především z nejrůznějších písniček a básniček), skřivan polní.

Přečtete si o něm například to, že zatímco ještě v polovině minulého století byl u nás hojně rozšířený, v posledních letech došlo k drastickému poklesu jeho početnosti. Na vině jsou změny v našem zemědělství – především kvůli těžkým strojům, které se mnohem častěji pohybují po polích a lukách.

Orel mořský

Na jednom ze snímků svá křídla rovněž roztahuje orel mořský, největší dravec vyskytující se v Česku. Za zmínku stojí, že délka jeho těla může dosahovat až 92 centimetrů a v rozpětí křídel může měřit i téměř dva a půl metru.

Zpět do naší přírody se ho ochráncům přírody podařilo navrátit v polovině 80. let minulého století. Řadu let totiž bylo naše území pouze zimovištěm orlů původem ze severněji hnízdících populací.

Červenka obecná

Expozice se věnuje i července obecné, která byla v loňském roce Českou společností ornitologickou vyhlášena Ptákem roku. Červenka obecná, projevující se melancholickým zpěvem, je sice takový nenápadný ptáček velikosti vrabce, všímavý pozorovatel na ni ale narazí téměř všude – ve stinných lesích, zarostlých březích řek, v městských parcích, i udržovaných zahradách.

Zajímavostí je, že i když červenka vypadá jako něžný ptáček, ve skutečnosti jde o velkého rváče. Ornitologové uvádějí, že každá desátá dospělá červenka, samec i samička, umře na následky soubojů.

Vyhlášením červenky obecné ptákem roku 2016 Česká společnost ornitologická  upozornila na skutečnosti, že i běžným a široce rozšířeným druhům (kterým tento opeřenec je, protože patří mezi patnáct nejběžnějších ptáků Česka) může hrozit nebezpečí — například prosklené zastávky hromadné dopravy. Organizace mimo jiné uvádí, že na světě ročně podle odhadů zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch!

Ledňáček říční

Obdivovat můžete i ledňáčka říčního, kterého poznáte podle jeho zbarvení – spodinu má oranžovou, hřbet, křídla a temeno modré. Výrazným znakem je i jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák.

Co se ještě o něm můžete v botanické zahradě dozvědět? Že ledňáček, mimochodem velký samotář, loví drobné rybky a larvy vodního hmyzu a hnízdí v norách, které si vyhrabává v písčitých a hlinitých březích.

Pokud ho ve volné přírodě zrovna neuvidíte a podaří se vám ho vyplašit, bezpečně ho poznáte podle jeho hlasu, který je nápadný, krátký a velmi ostrý. Ostatně i ten máte možnost na výstavě slyšet. Stačí jen zmáčknout příslušné tlačítko na zvukovém panelu, který je součástí expozice.