V expozicích trojské botanické zahrady najdete celkem 10 druhů a přes 900 kultivarů denivek, většinou z českého šlechtění. Nejvíc jich kvete v Ornamentální zahradě, kousek od kaple sv. Kláry. A hrají všemi barvami. Od žluté, přes sytě oranžovou, červenou, jsou tu i žíhané...

Dřív než čínské písmo

Co o denivkách víme? Že jejich pěstování začalo v Číně a dokonce se tvrdí, že tam existovalo ještě mnohem dřív, než čínské písmo. Do Evropy se tyhle trvalky s výraznými, většinou trojčetnými, květy dostaly o něco později. Až v šestnáctém století a pravděpodobně na palubách obchodních lodí z Číny. A zatímco u nás někde dokonce zplaněly, ve světě patří k jedněm z nejdražších.

Jejich botanické jméno je Hemerocallis a pochází z řečtiny. A proč denivka? Protože její liliové květy, které se otevírají s východem slunce a zavírají s jeho západem, málokdy vydrží déle než den. Proto jí Angličané říkají day lily, Němci taglilie a my denivka.

Původně jen dva druhy

Původně se pěstovaly pouze dva druhy denivek, mnohdy jsou ještě součástí starých zahrad, jinde už dokonce zplaněly. Jsou to 120 centimetrů vysoká denivka plavá, jež se vyznačuje oranžovými květy a 80 centimetrů vysoká denivka žlutá, jejíž žluté květy rozkvétají o něco dřív než předchozí druh.

Dnes už je druhů mnohem víc, v posledních padesáti letech se totiž denivky šlechtí opravdu ve velkém. Ročně se na celém světě objevují stovky až tisíce nových kultivarů. Mění se velikost rostlin, tvar, bohatost i barva květů.

Několik užitečných informací

Okouzlila denivka i vás a chtěli byste ji mít na své zahrádce? Pak tu pro vás máme několik informací a užitečných rad.

  • Denivka je považována za skvělou trvalku, protože je velmi odolná a není třeba o ni příliš pečovat.
  • Daří se jí jak v polostínu, tak na plném slunci, dokonce přežije i velká sucha.
  • Netrpí nemocemi a neničí ji ani hlodavci.
  • Půda je pro ní nejvhodnější neutrální nebo mírně kyselá. Pro bohaté kvetení je vhodné ji v době před nasazováním květů zalévat.
  • Pokud si denivku zakoupíte v kontejneru, můžete ji sázet po celou dobu vegetačního období. Velké trsy lze pak přesazovat a rozsazovat na přelomu léta a podzimu. Později už ale ne, to by rostliny špatně zakořenily.
  • Většinu denivek nemusíte na zimu přikrývat, zazimovat je třeba jen malou skupinu stálezelených druhů a některé velkokvěté kultivary. Denivky jsou velmi vhodné pro samostatnou výsadbu, ale dobře vypadají i ve smíšených kombinacích s jinými trvalkami.

V Číně i skvělou pochoutkou

Věřte, že pokud se pro denivky rozhodnete, nebudete litovat. Protože i když jednotlivé květy nezdobí rostlinu déle než jeden den, postupně nakvétají další, takže denivka svou krásu ukazuje poměrně dlouho – od července do srpna.

A ještě jedna perlička na závěr. Věděli jste, že ve staré Číně se denivka nepěstovala jako okrasná květina, ale používala se v kuchyni? Buď syrová, dušená či vařená. Konzumuje se i dnes, a to výhradně poupata nebo květy všech barev a tvarů.